Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hyda

Robert Louis Stevenson – Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hyda je anglická viktoriánská novela s romantickým tématem dvojnictví.

Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hyda (anglicky Strange Case of Dr. Jekyll and Mr. Hyde) je hororová novela skotského spisovatele Roberta Louise Stevensona z roku 1886.

Literární druh: epika, forma: próza, žánr: novela / také se jako žánr uvádí v anglofonním prostředí senzační román, gotická fikce, science fiction a kriminální fikce

Robert Louis (Balfour) Stevenson (*13. listopad 1850 Edinburgh, Skotsko – †3. prosinec 1894, Vailima, ostrov Upolu, Samoa) byl skotský romanopisec, básník, spisovatel cestopisů a amatérský hudební skladatel, vedoucí představitel novoromantismu v anglické literatuře.

  • Přibližně ve věku osmnácti let si změnil druhé jméno z „Lewis“ na „Louis“. Jeho otec Thomas Stevenson, dědeček Robert Stevenson i pradědeček byli významní stavitelé a provozovatelé majáků.
  • Stevenson byl celebritou už za svého života. Se vzestupem moderní literatury po první světové válce na něj však po většinu dvacátého století bylo pohlíženo jako na autora druhé kategorie a byl vykázán do oblasti dětské literatury a horroru.
    • Po odsouzení autory jako byli Virginia Woolfová nebo Leonard Woolf byl postupně vyloučen z literatury vyučované ve školách.
      • V knize Oxford Anthology of English Literature (Oxfordská antologie anglické literatury) z roku 1973, která má 2 000 stran, není vůbec zmíněn.
  • Stevenson byl znovu objeven ke konci 20. století, kdy začal být opět uznáván jako umělec s velkým záběrem a citem pro věc, literární teoretik, esejista, sociální kritik, svědek koloniální historie jižního Pacifiku i jako humanista.
  • V současné době je srovnáván s autory jako je Joseph Conrad (kterého ovlivnil svými příběhy z jižních moří) a Henry James, jsou psány nové vědecké studie a existují organizace věnované jeho dílu.
  • Bez ohledu na názory vědců je stále velmi populární a podle seznamu nejpřekládanějších autorů Index Translationum je na 25. místě na světě, před takovými autory, jako Charles Dickens, Oscar Wilde nebo Edgar Allan Poe.
  • Některá jeho díla
    • Klub sebevrahů (The Suicide Club) (1878), sbírka povídek,
    • Ostrov pokladů (Treasure Island, přeloženo také jako Poklad na ostrově nebo Zlatý ostrov) (1883) – První velký úspěch: dobrodružný příběh o pirátech a zakopaném pokladu, který byl také mnohokrát zfilmován. Původní název byl The Sea-Cook
    • Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hyda (The Strange Case Of Dr. Jekyll And Mr. Hyde) (1886)
    • Černý šíp (The Black Arrow: A Tale of the Two Roses) (1888), historický dobrodružný román zasazený do období války růží
    • Rytíř z Ballantrae (přeloženo také jako Pán z Ballantrae, The Master Of Ballantrae) (1889), mistrovský příběh pomsty situovaný do Skotska, Ameriky a Indie

Novoromantismus v literatuře

Termínem novoromantismus je označován:

  • jednak tzv. pozdní romantismus, tj. romantická literární díla vznikající zhruba v druhé polovině 19. století (ale i na počátku století dvacátého), kdy se stal vůdčím literárním proudem kritický realismus (představiteli novoromantismu např. jsou Alfred Tennyson, Joseph Sheridan Le Fanu, Robert Louis Stevenson, Hugo von Hofmannsthal, Edmond Rostand, Alexandr Grin, Stefan Żeromski, Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer, Ambrose Bierce nebo José Martí).
  • jednak jde o souhrnné označení pro různé umělecké směry a proudy objevující se zhruba v letech 1890 až 1920, jehož představitelé většinou epigonsky a vyumělkovaně napodobovali složitý a archaistický sloh pozdního romantismu a obnovili tím v literatuře romantickou tajemnost, zešeřelost a světobol, konzervativní kult minulosti a katolictví, ale také mystiku a morbidnost (novoromantismus v tomto pojetí zahrnuje i dekadenci a symbolismus).

Literární charakteristika díla

  • Základním tématem příběhu je romanticky koncipovaná a reflektovaná tragédie individuální osobnosti – jde o základní rys romantického hrdiny vůbec
    • K záhadě Jekyllova nitra i jeho osudu jsme přiváděni v různých názorových souvislostech i časových rovinách – příběh je vlastně zprostředkován dalšími aktéry v ději, kteří dění kolem sebe hodnotí
  • To naznačuje, že problém dvojnictví není pojat jako výlučný, niterný problém individua, ale že se dotýká samé podstaty společenského bytí, tzn.:
    • rozpolcení člověka na složku privátní (osobní pocity jedince)
    • a na složku sociální (reakce společnosti na jedincovo chování), což je zásadním problémem romantismu.
  • V P. p. je toto rozpolcení pojato sice ještě na základě křesťanské etiky – hrdina bojuje se zlem a sám představuje dobro,
    • ale tragický hrdinův konec – sebevražda – toto východisko relativizuje, protože zdůrazňuje důležitý moment rozkladu osobnosti, která podlehla iluzi o vlastní svrchovanosti a nezávislosti – křesťanská tradice takovou absolutní svrchovanost neuznává
  • P. p. tak vytváří romantický mýtus odcizení a zezvířečtění člověka – hlavně se tak děje nezávisle na boží a společenské vůli, neboť hrdina sám rozhoduje, co je dobré a co špatné
    • V tomto ohledu jde P. p. o hodně dále než jeho předchůdci v literárním vývoji, ať už v žánru gotického románu (M. G. Lewis: Mnich aj.) nebo romantické novely (E. T. A. Hoffmann: Ďáblovy elixíry, E. A. Poe: William Wilson, Zánik domu Usherů) tím, že dokáže propojit psychologickou morální a obecně filozofickou problematiku hrdinova konfliktu a nezabývá se fantastickými východisky – magické rozuzlení konfliktu, posmrtná odplata, stěhování duší apod.
  • Kromě Maturinova Poutníka Melmotha má P. p. přímého předchůdce především v novele M. Shelleyové Frankenstein čili Moderní Prométheus, kde je rovněž postižen vztah hrdiny a jeho monstrózního výtvoru – Jekyllovým monstrózním výtvorem je pan Hyde.
    • Uvedené prózy patří, podobně jako některá vrcholná díla G. G. Byrona, P. B. Shelleyho a J. Keatse, ke kritické linii v romantické literatuře, kritizující individualistický postoj jedince.
  • P. p. ovlivnil především myšlenkovou koncepci románu Obraz Doriana Graye O. Wilda.

Děj 1

  • V Londýně se objevil podivný člověk, ze kterého čiší hrůza a v každém vzbuzuje neklidné pocity a nechuť.
  • Zvláště rozrušený je pak advokát Utterson, kterého znepokojila závěť jeho dobrého přítele Henryho Jekylla.
    • V případě jeho smrti či zmizení má veškerý majetek dostat právě Edward Hyde.
  • Vše má prostý důvod – doktoru Jekyllovi se podařilo namíchat směs, jakousi drogu, po jejímž požití se, tělem i duší, změní v Hyda.
    • To mu dovoluje oddávat se nočnímu životu a choutkám, které si jako vážený doktor nemůže dovolit.
    • Hyde však postupem času nabývá na síle a svévolně přebírá vládu nad Jekyllem
    • Jekyllovi ke všemu začnou docházet látky potřebné k namíchání lektvaru.
      • Zoufale se snaží jej znovu namíchat, aby mohl držet Hyda na uzdě, ale původní chemikálie byly pravděpodobně znečištěné a stejný vzorek se mu nedaří sehnat.
      • Zanechá dopis, ve kterém vše vysvětluje.

Děj 2

  • Děj P. p. se rozvíjí postupně, v náznacích
    • hádankovitá zápletka se odkrývá v různých do sebe zapadajících vypravěčských perspektivách.
  • V 1. části (Příhoda s dveřmi) upozorní hlavního vypravěče, bodrého a dobrosrdečného advokáta Uttersona, jeho vzdálený světácký příbuzný Richard Enfield na podivné dveře v zadním traktu jednoho londýnského domu i na hrůznou noční příhodu, která je s nimi spojena.
    • Byl svědkem krutého útoku nestvůrného chodce na malou holčičku a podařilo se mu zloducha zadržet a přimět, aby rodičům děvčátka zaplatil odškodné.
      • Bankovní účet, z něhož bylo čerpáno, nesl jméno Uttersonova starého známého, Dr. Jekylla.
  • V dalších částech probíhá děj ve dvojí linii:
    • jednak v konfrontacích poklidných, domáckých výjevů i hrůzostrašných dramatických scén se postupně odhaluje charakteristika zrůdného, zvířeckého skřeta, zločince Edwarda Hyda (Pátrání po panu Hydovi, Vražda spáchaná na Carewovi),
    • jednak se obestírá záhadami původně neproblematická osobnost Dr. Jekylla (Dr. Jekyll zůstal úplně klidný, Příhoda s dopisem, Pozoruhodná příhoda doktora Lanyona, Příhoda u okna).
  • V závěru jsou vedle sebe postavena tři svědectví:
    • Uttersonovo o Jekyllově konci (Poslední noc),
    • svědectví doktora Lanyona o Hydově proměně do Jekyllovy podoby pomocí drogy (zážitku, jenž způsobil Lanyonovu smrt)
    • a konečně Jekyllova autobiografická zpověď, vysvětlující příčinu i průběh jeho tragédie.
      • Nadaný a ctižádostivý hlavní hrdina si byl odmalička vědom sváru dobra a zla v lidské podstatě.
      • V jeho lékařském bádání se mu posléze za pomoci chemického přípravku podařilo zlou stránku své osobnosti oddělit.
      • Čím častěji se však do Hyda převtěloval, tím více získával jeho dvojník nad ním nadvládu.
      • Před úplným podlehnutím svému výtvoru se zachránil Jekyll jen sebevraždou, poté co zjistil, že přípravek, který by jej navrátil do původní podoby, není již schopen vyrobit.

Rozhlasová adaptace

  • Prvně mohl rozhlasový posluchač v Čechách Stevensonovu novelu na rozhlasových vlnách slyšet pod názvem Podivný případ dra. Jekylla a Mr. Hyda ve večerních hodinách 7. ledna 1938.
  • Román byl v roce 1994 zpracován v Českém rozhlasu jako šestidílná dramatizovaná četba na pokračování. Podle překladu Jarmily Fastrové pro rozhlas připravil Jan Halas, v režii Ivana Chrze hráli Eduard Cupák, Otakar Brousek, Petr Nárožný, Vladimír Brabec, Ilja Racek a Milan Stehlík.

Filmové adaptace

  • P. p. se stal prvním Stevensonovým bestsellerem, byl parodován, dramatizován a později mnohokrát zfilmován.
  • Poprvé 1908 (S. Olcott, USA); nověji 1941 (V. Fleming, USA), 1950 (M. Soffici, Argentina), 1960 (T. Fisher), 1985 (A. Orlov, SSSR) aj.
  • 1912 anglický film Dr Jekyll and Mr Hyde
  • 1920 americký film Dr. Jekyll and Mr. Hyde, hrají: John Barrymore, Nita Naldi
  • 1931 americký film Dr. Jekyll a pan Hyde, režie: Rouben Mamoulian, hrají: Fredric March, Miriam Hopkins, Rose Hobart.
  • 1941 americký film Dr. Jekyll a pan Hyde, režie: Victor Fleming, hrají: Spencer Tracy, Ingrid Bergman, Lana Turner.
  • 1985 sovětský film Doktor Jekyll a pan Hyde, režie: Aleksandr Orlov, hrají: Innokentij Smoktunovskij.
  • 1990 britsko-americký film Jekyll & Hyde, režie: David Wickes, hrají: Michael Caine, Cheryl Ladd
  • 1999 kanadsko-australský televizní film Dr. Jekyll a pan Hyde, režie: Colin Budds, hrají: Adam Baldwin, Steve Bastoni.
  • 2002 anglický televizní film Dr Jekyll & Mr Hyde, režie: Maurice Phillips, hrají: John Hannah, David Warner, Janet Henfrey.
  • 2010 slovenský seriál Projekt Alfa z cyklu Nesmrtelní. Slovenský seriál Nesmrtelní zadaptoval díla klasických autorů, velmi volně, a převedl je do moderního Slovenska. Režie: Karol Vosátko. Hrají: Miro Noga .

Překlady

Český překlad Stevensonova díla byl knižně vydán poprvé v roce 1900. Vydalo jej Nakladatelství J. Otty v Praze v edici Světová knihovna (č. 133/134) v překladu Josefa Bartoše (1861–1926), povoláním ředitele cukrovaru, překladatele z angličtiny a francouzštiny, spolupracovníka Ottova nakladatelství. Kniha o 112 stranách byla prodávána za dvacet krejcarů v případě brožované vazby, vázaná pak stála dvojnásobek.

  • 1900 (Josef Bartoš),
  • 1927 (Luisa Baštecká, Zvláštní případ dr. Jekylla a pana Hyda),
  • 1930 (Karel Kříž, Podivuhodný případ Dr. Jekylla a pana Hyda), 0
  • 1931 (K. Svoboda), 1940 (Jan čep),
  • 1958 (1964, 1965, 1966, 1977, 1981, Jarmila Fastrová; vyd. 1977, 1981 in: Klub sebevrahů).
  • a mnohé další

Na překladech se prozatím podílelo sedm překladatelů. Nejčastěji používaným – vydávaným překladem je překlad Jarmily Fastrové z roku 1958. Přeložila také Stevensonův román Únos (1933) a jeho pokračování román Katriona (1959).

Překlady podle wikipedie:

Příběh vyšel česky v několika překladech pod různými názvy:

  • STEVENSON, Robert Louis. Podivný případ Dra Jekylla a pana Hyda. Překlad Josef Bartoš. Praha: J. Otto, 1900.
  • STEVENSON, Robert Louis. Zvláštní případ Dr. Jekylla a pana Hyda a jiné povídky. Překlad Luisa Baštecká. Praha: Jos. R. Vilímek, 1927.
  • STEVENSON, Robert Louis. Podivuhodný případ Dr. Jekylla a pana Hyda a jiné povídky. Překlad Karel Kříž. Praha: Karel Nosek, 1930.
  • STEVENSON, Robert Louis. Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda. Překlad Karel Svoboda. Praha: Sto-pa, mezi 1930 a 1949.
  • STEVENSON, Robert Louis. Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda. Překlad Jan Čep. Praha: Václav Pour, 1940.
  • STEVENSON, Robert Louis. Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda ; Markheim ; Kumpáni. Překlad Jarmila Fastrová. Praha: Mladá fronta, 1958.
  • STEVENSON, Robert Louis. Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda ; Markheim ; Kumpáni. Překlad Jarmila Fastrová. Praha: Mladá fronta, 1964.
  • STEVENSON, Robert Louis. Podivný případ dr. Jekylla a pana Hyda ; Franchardský poklad ; Falesánské pobřeží. Překlad Jarmila Fastrová. Praha: SNKLU, 1965.
  • STEVENSON, Robert Louis. Podivný případ dr. Jekylla a pana Hyda ; Franchardský poklad ; Falesánské pobřeží. Překlad Jarmila Fastrová. Praha: Odeon, 1966.
  • STEVENSON, Robert Louis: Klub sebevrahů, 1977 (povídková kniha)
  • STEVENSON, Robert Louis. Podivný případ dr. Jekylla a pana Hyda. Překlad Jarmila Fastrová. Ostrava: Sfinga, 1995. ISBN 80-7188-003-5.
  • STEVENSON, Robert Louis; WALBRECKER, Dirk. Dr. Jekyll a pan Hyde. Překlad Vladimír Čadský. Praha: Knižní klub, 1999. ISBN 80-7176-983-5. (přepracované německé vydání upravené pro mládež)
  • STEVENSON, Robert Louis. Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda. Překlad Jan Čep. Praha: Akropolis, 2000. ISBN 80-85770-97-0.
  • STEVENSON, Robert Louis. Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda Praha. Překlad Jarmila Fastrová. Praha: Dokořán, 2008. ISBN 978-80-7363-231-1.

TEST

Napsat komentář