Blog

Arnošt Lustig – Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou – novela o cynické hře nacistické moci s lidskou nadějí a o ženě, která dala přednost zoufalému činu před pokořením.

M.p.K.H. je psychologická novela, kterou Arnošt Lustig napsal během 12 dní. Vychází ze skutečných událostí. Kniha vyšla roku 1964. Roku 1965 byl natočen československý televizní film Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou (režie: Antonín Moskalyk, hrají: Jiří Adamíra, Martin Růžek, Lenka Fišerová, Vladimír Ráž, Čestmír Řanda, Miloš Nedbal, Jiří Bruder, Felix Le Breux, Ilja Prachař, Vladimír Hlavatý, Otto Šimánek, Antonín Molčík, hudba: Luboš Fišer).

Literární druh: epika, forma: próza, žánr: novela

Historické reálie

Lustigova novela je inspirována skutečnými událostmi.

• Roku 1943 zajali Němci na Sicílii skupinu židovských podnikatelů a pod záminkou, že je vymění za své zajaté důstojníky, od nich získali veškerý jejich majetek a jako nepotřebné je pak zabili.
• U postavy Kateřiny Horovitzové, která při cestě do plynové komory zabije německého důstojníka, se Lustig inspiroval osudem skutečné dívky, polské herečky, která stejně jako Kateřina vytrhla německému důstojníkovi zbraň a zastřelila ho, čímž sice unikla smrtícímu plynu, ale byla zastřelena.
• Lustig obě na sobě nezávislé události zakomponoval do své novely.
• Divadelní adaptace Lustigova románu měla 13. června 2012 premiéru v pražském Divadle pod Palmovkou.
  • 13. července 2012 se uskutečnila premiéra verze upravené pro speciální divadelní vlak, který vyrazil do 14. krajských měst ČR a ve dnech 22. 8. – 26. 8. 2012 také do Krakova a Osvětimi.

Děj 1

• Děj prózy o třech číslovaných částech je zasazen do r. 1943 a podle nakladatelské anonce se opírá o skutečnou událost.
  • Nacisté zatknou v Itálii židovské obchodníky s americkými pasy, kteří se za spojeneckými vojsky trochu předčasně vraceli do zemí svého původu.
  • Dvěma desítkám z nich Němci namluví, že pokud budou ochotni dobře zaplatit, vymění je za své vlastní prominentní zajatce.
  • V uzavřeném vlaku (jedno dějové prostředí) vozí skupinu Židů sem a tam po celém Německu, předvedou jim i loď, která je má údajně přepravit z Hamburku přes moře.
    • Po celou cestu z nich pod různými záminkami mámí podpisy na dokumentech potvrzujících devizové převody ve prospěch německé říše, a to až do úplného vyčerpání jejich švýcarských kont.
  • Kromě jedoucího vlaku je druhým důležitým prostorem, v němž se děj odehrává, osvětimský koncentrační tábor.
    • Tam se hned zpočátku židovským zajatcům představí velitel celé akce, Bedřich Brenske, a tam si také pan Herman Cohen, mluvčí rukojmích, vyžádá, aby se k nim mohla přidat krásná polská Židovka Kateřina Horovitzová, kterou zahlédl při selekci na rampě.
    • Brenske k tomu svolí, protože Kateřina a její snaha o zachránění příbuzných mu dávají další možnosti vydírání.
  • Když už celou skupinu podvedených čeká jen plynová komora, jediná Kateřina se vzchopí k činu: ve svlékárně před „sprchami“ se zmocní pistole německého důstojníka, zastřelí jej a zraní dalšího vojáka.
    • Po krátké přestřelce pak životy všech židovských aktérů příběhu i samotné Kateřiny rychle ukončí několik dávek z německých kulometů.

Děj 2

• Novela líčí tragický osud skupiny židovských boháčů, kteří se zachránili před německým nacismem útěkem do USA, ale posléze (roku 1943) se vrátili do Itálie a padli do rukou nacistů.
  • Následně byli převezeni do zajateckého tábora.
    • Tam se jich ujímá důstojník SS, Němec Bedřich Brenske, jehož úkolem je vymámit od Židů peníze, které mají uložené na švýcarských kontech.
      • Bedřich Brenske jim tedy přislíbí deportaci do USA, tedy záchranu života.
    • Mluvčím celé skupiny se stane obchodník Herman Cohen, jenž se slituje nad mladou, krásnou, polskou židovkou Kateřinou Horovitzovou, která je s rodinou (rodiče, dědeček a šest Kateřininých sester) transportována do koncentračního tábora v Osvětimi.
      • Kateřina se tedy díky Cohenovi připojí k obchodníkům a má být spolu s nimi deportována do Ameriky, ale obchodníky stála její záchrana sto tisíc franků.
  • Brenske skupině sděluje, že budou vyměněni za zajaté německé důstojníky, všichni nastupují do vlaku a jedou směrem na Hamburk, kde na ně má čekat loď Deutschland.
    • Cestou z nich Brenske pod nejrůznějšími záminkami vyloudí mnoho peněz.
    • Někteří začínají tušit, že se svobody nedočkají a že jde o podvod.
      • Obchodník Rappaport-Lieben se vzepře a je zastřelen.
      • Pokyn nenápadně vydá sám Brenske, ale ostatním, otřeseným obchodníkům událost lživě vyloží jako politováníhodné nedorozumění zapříčiněné přílišnou horlivostí a nedůtklivostí stráží.
  • Kateřina nemá americký cestovní pas, ale získá ho tím, že se provdá za Cohena.
    • Jsou oddáni v táboře polským židovským rabínem Dajemem z Lodže.
    • Židé však museli za všechno zaplatit.
    • Brenske z nich postupně vymámil veškeré jejich peníze.
  • Po návratu do tábora se kvůli údajné hygieně všichni Židé musí svléknout a jít do očistné místnosti kvůli dezinfekci, kterou prý vyžaduje druhá strana.
    • Teď ovšem už téměř všichni vědí, že nastal jejich konec.
    • Vědí, že ve skutečnosti půjdou do plynové komory.
    • Kateřině je přikázáno, aby nahá tančila před německým vojákem, ona mu ale hbitě sebere zbraň a dva vojáky zastřelí.
    • Brenske se vrací a vzniklou situaci vyřeší tím, že přikáže Kateřinu i ostatní obchodníky zahnat do komory a tam postřílet.
  • rabín Dajem má v náručí mrtvé tělo Kateřina Horovitzové, hladí ji po vlasech a tvářích a zpívá nad jejím tělem modlitbu:

Pan Bedřich Brenske se díval na své dílo, jak bylo úhledně zachyceno. Mezitím nechal svého adjutanta otevřít okno a uslyšel z blízké sušárny rabína Dajema z Lodže, jak úpěnlivě, a přitom nepochybně pěkně, zpíval. Usmál se zamyšleně a řekl: „Pro ně je to přirozené a pro nás je to šílené. Anebo obráceně?“ Ale odpověď si na to nedal. A rabín Dajem z Lodže začal hladit Kateřinu Horovitzovou po vlasech, jako už jednou, a po tvářích. Říkal jí stále:

„Ty má maličká, ty má něžná, ty má statečná. Pochváleno budiž tvoje jméno, dříve než jméno boží. Ty má kurážná, ty má bojující. Stokrát budiž pochváleno tvoje jméno.“

A pak se díval, jak hořelo její tělo, zbaveno předtím vlasů, a říkal vše znova ve svém zpěvu, kterému pan Bedřich Brenske ani jeho adjutant a ostatní nerozuměli. „Stokrát kurážná, stokrát dobrá, tisíckrát spravedlivá, tisíckrát krásná.“

Literární charakteristika díla

Na rozdíl od většiny Lustigových děl je Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou ve všech svých vydáních textově téměř identická: kromě drobných vpisků prováděl autor úpravy jen v členění odstavců.

V kontextu Lustigova díla tíhnoucího i v 60. letech k lyrismu a tvarové uvolněnosti, jak o tom svědčí próza z prostředí trestaneckého tábora Bílé břízy na podzim (1966), tetraptych novel (čtyři novely) o osudech židovských rodin Hořká vůně mandlí (1968) a román o izraelsko-arabské válce r. 1948 Miláček (1969), je Modlitba autorovým ojedinělým pokusem o prózu s dominujícími epickými kvalitami (jsou založeny na ději, vyprávění příběhu; příběh v tomto smyslu znamená záznam událostí v čase, řadu kauzálně (nějakou příčinou) spojených prvků).

• Příběh o krásné Židovce, která si zachovala lidskou důstojnost i tehdy, když se od ní očekávalo jen pokorné mlčení, se řadí do linie Lustigových próz s ústředními postavami žen v mimořádných životních situacích.
  • Takovým příběhem je i Dita Saxová (1962), novela o dívce, která se svou zkušeností z nacistického lágru nedovedla vstoupit do mírového života.
  • Bezprostřední přípravnou skicou k Modlitbě byla povídka Dívka s jizvou ze souboru Nikoho neponížíš (1963).
• Nejvýrazněji se však Lustigova fascinace tématem pokořovaného ženství, lásky a erotiky na pomezí života a smrti projevila v pozdních autorových dílech – v prózách Nemilovaná (Z deníku sedmnáctileté Perly Sch.) a v novelách vyňatých z obsáhlého románového rukopisu Král promluvil, neřekl nic – Colette(1992) a Tanga (1992).

• Z hlediska širších kontextových souvislostí lze Modlitbu zahrnout do novelistické tvorby 60. let.
  • Tato tvorba rozrušovala, narušovala literární a myšlenkové stereotypy tzv. společenského románu předchozího desetiletí, 50. let, a připravovala nástup nové románové vlny, tentokrát radikálně deziluzívní a směřující od jednoznačné historické určenosti k existenciálnějšímu pojetí a vyznění.
    • V tomto smyslu má Modlitba zvlášť blízko např. ke:
      • KUNDEROVÝM Směšným láskám – sbírka povídek (Milan Kundera)
      • HRUBÍNOVĚ Zlaté renetě – román – (František Hrubín)
      • HRABALOVÝM Ostře sledovaným vlakům – novela – (Bohumil Hrabal)
      • JEDLIČKOVĚ próze Kde život náš je v půli se svou poutí – novela – (Josef Jedlička)
      • FUKSOVĚ Spalovači mrtvol – novela – (Ladislav Fuks)
        • Postava pana Brenskeho, uhlazeného demagogického manipulátora s lidskými osudy, spojuje novelu s dílem Spalovač mrtvol s obdobně koncipovanou titulní figurou pana Kopfrkingla

Hlavní postavy

• Kateřina Horovitzová – v novele se jí nedostává sice největšího prostoru, její postava má ale výraznou symbolickou funkci, zastupuje ‚‚ženský princip‘‘ a spojuje ho s příslušnými mýty, zejména biblickými.
• Bedřich Brenske – vlídně se tvářící nacistický důstojník, demagog a manipulátor
• Herman Cohen – mluvčí skupiny zajatých bohatých židů
• krejčí a rabín Dajem – důležitá pro rozvíjení děje dvojice židovských postav, jež se objevuje ve zlomových okamžicích a pomáhá čtenáři předvídat události a přisuzovat jim správný význam

Knižní vydání

• 1964, 1967 – nakl. Československý spisovatel
• 1990, 2011 – nakl. Mladá fronta
• 1997 – nakl. Hynek
• 2003 – nakl. Andrej Šťastný
• 2005 – nakl. Euromedia Group

Filmová adaptace

• 1965 – natočen československý televizní film Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
  • režie: Antonín Moskalyk, hrají: Jiří Adamíra, Martin Růžek, Lenka Fišerová, Vladimír Ráž, Čestmír Řanda, Miloš Nedbal, Jiří Bruder, Felix Le Breux, Ilja Prachař, Vladimír Hlavatý, Otto Šimánek, Antonín Molčík, hudba: Luboš Fišer.

Divadelní adaptace

• 2012 – Divadelní adaptace Lustigova románu měla 13. června 2012 premiéru v pražském Divadle pod Palmovkou,
  • 13. července 2012 se uskutečnila premiéra verze upravené pro speciální divadelní vlak, který vyrazil do 14. krajských měst ČR a ve dnech 22. 8. – 26. 8. 2012 také do Krakova a Osvětimi.

Rozhlasová adaptace

• 1991 – čte Rudolf Pellar a Jan Teplý; natočeno v pražském rozhlasovém studiu jako šestidílná rozhlasová četba na pokračování
  • 2023 – vydáno jako audiočetba, vydavatel Radioservis

Audiokniha

• 2018 – čte Dušan Sitek, vydavatel Bookmedia

TEST