Blog

Karel Čapek – Válka s mloky – je experimentální satirický sci-fi román Karla Čapka, napsaný roku 1935.

Válka s Mloky je experimentální satirický sci-fi román Karla Čapka, napsaný roku 1935. Poprvé vyšel v letech 1935 – 1936 na pokračování v Lidových novinách, první knižní vydání vyšlo v roce 1936. Čapek se při přípravě tohoto díla pravděpodobně nechal inspirovat objevem třetihorního velemloka druhu Andrias scheuchzeri.

Karel Čapek – *9. ledna 1890 Malé Svatoňovice – †25. prosince 1938 Praha; byl český spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a amatérský fotograf. Byl mladší bratr malíře a spisovatele Josefa Čapka (1887–1945).

Svou literární tvorbu zahájil před první světovou válkou, zpočátku tvořil se svým bratrem Josefem, který byl především malířem. Na jeho tvorbu mělo velký vliv jeho filosofické a estetické vzdělání, zejména pragmatismus a expresionismus, dále ho velmi ovlivnila vědeckotechnická revoluce. Ve svých dílech mnohdy vyjadřoval obavu, že jednou technika získá moc nad člověkem (R.U.R., Krakatit, Továrna na absolutno).

Typickým znakem jeho děl je využívání obrovské slovní zásoby, používání neobvyklých slov, několikanásobných větných členů a rozvitých souvětí.

V dílech Karla Čapka se uplatňuje individualistický přístup a z toho vyplývající uznávání silných jedinců, neuznává jednoznačnou pravdu, ale pouze pravdu z pohledu jednotlivce. Jeho dílo samozřejmě také ovlivnila první světová válka a později nástup fašismu v Itálii a hlavně nacismu v Německu, blížící se druhá světová válka a hrozby proti první Československé republice (Válka s Mloky, Matka, Bílá nemoc).

Jeho dílo bývá děleno na dvě základní části:

• část zabývající se vnitřním životem člověka jako jedince, jehož prostřednictvím se Čapek pokouší zkoumat možnosti i hranice lidského poznání, mnohost pohledů na realitu, zabývá se noetikou (Boží muka, noetická trilogie…)
• utopická část – sem se řadí jeho utopické romány a dramata, ve kterých Čapek kritizuje společenské problémy celé moderní společnosti, zároveň je zde často vyjadřována obava ze zneužití techniky proti člověku a v dílech je i patrná obava z nastupujícího fašismu. Pro tato díla bývá považován za jednoho ze zakladatelů sci-fi literatury.

Jeho působení v tisku je spojeno především s Lidovými novinami, kde v jistém slova smyslu navazoval na dílo Jana Nerudu v Národních listech. Napsal velké množství fejetonů, které později vycházely v různých souborech. Dále se vyjadřoval k aktuálním problémům ve sloupcích, které v Lidových novinách zaváděl spolu s Karlem Čapkem i Karel Poláček.

Literární druh: epika, forma: próza, žánr: román

Děj

• Kapitán Van Toch (který je ovšem českého původu) objeví na ostrově Tana Masa v Tichém oceánu podivné, inteligentní, v moři žijící tvory, podobné mlokům.
• Zahájí s nimi výměnný obchod: kapitán Van Toch dodá mlokům nože na obranu proti žralokům, kteří mločí populaci decimují, a mloci na oplátku budou nosit kapitánu Van Tochovi perly.
• Seznámí s tímto projektem svého známého z dětství, továrníka G. H. Bondyho, který začne mlokům dodávat i jiné potřeby.
• Kapitán Van Toch mezitím vysazuje mloky i na jiných ostrovech Tichého oceánu. Po smrti kapitána Van Tocha se začne s mloky obchodovat jako s levnou pracovní silou, jsou také podrobeni vědeckému výzkumu, z něhož vyjde najevo, že se jedná o druh Andrias scheuchzeri, miocénního mloka, u kterého se předpokládalo vyhynutí.
• Mloci se ale postupně vyvinou v ještě inteligentnější tvory (za pomoci člověka), značně se přemnoží, vzbouří, začnou vyhrožovat lidem válkou, jestli jim nedovolí zbourat břehy pevnin, aby mohli rozšířit svůj podmořský svět.
• Mloci bourají pevniny, vzhledem k potřebě vzniku mělčin.
• Ze začátku je dáno, že mloci nemohou žít ve sladké vodě. Beznadějnost situace je zdůrazněna na konci knihy, kdy se už i ve Vltavě objeví černá hlava s opačnými víčky. Budoucnost lidstva je nejistá…

Literární charakteristika díla

• Válka s mloky je z hlediska tématu antiutopií = dystopií, obávající se odlidštění společnosti.
• V textu je značné množství narážek na německý nacismus, s nímž Čapek hluboce nesouhlasil (např. „Zejména v Německu byla veškerá vivisekce (mloků) přísně zapovězena, ovšem jen židovským badatelům.“), celé dílo je možno vykládat jako alegorii na rozpínavost Třetí říše (teze o lebensraumu), ale také jako kritiku kolonialismu, rasové segregace, vykořisťování, chamtivosti a hlouposti Západu nebo i celého lidstva neschopného se kvůli prospěchářství sjednotit proti společnému nepříteli.
• Dalším tématem může být také kritika kapitalismu, ze kterého podle díla pramení i kořeny nacismu.
• Z důvodu kritiky mnoha ideologií, které podle díla brání lidstvu se vypořádat s reálnou hrozbou, může být kniha nahlížena jako předzvěst postmodernismu.

• Hlavní postavy:
  • Kapitán Van Toch – kapitán obchodí lodi, chamtivý, objevuje mloky v Tichomoří
  • G. H. Bondy – továrník, ziskuchtivý, přítel Van Tocha, pomáhá mlokům
• Vedlejší postavy
  • Pan Povondra
    • Bondyho vrátný, prostý člověk, který si až pozdě uvědomuje, že problém mloků se týká i jeho samotného
  • Chief Salamander
    • vůdce mloků, formuloval jejich požadavky
  • Mloci
    • průměrní tvorové, snadno zmanipulovatelní
    • živočichové, kteří se z malé zátoky rozmnoží do celého světa a postupně si podmaňují lidský

• Kompozice: děj je rozdělen do tří knih, každá kniha je dále dělena na kapitoly
  • 1. část – Andrias Scheuchzeri – 12 kapitol – epické vyprávění o objevení, využití a postupném zlidšťování mloků.
    • Kapitán van Toch hledá u Sumatry nová naleziště perel. Jednoho dne mu obyvatelé ostrova Tana Masa vypráví o zvláštních tvorech, kteří žijí v místní zátoce. Říká se jim Tapa boys nebo čerti a domorodci se jich bojí. Kapitán se rozhodne zátoku prozkoumat a narazí na velké mloky. Toch zjistí, že jsou to inteligetní tvorové, sblíží se s nimi a začne s nimi obchodovat. Dodává jim nože, aby se mohli bránit žralokům, kteří na ně útočí, a oni mu na oplátku loví perly. Chce koupit další loď, na které by mloky převážel do dalších zátok, kde by mohli lovit další perly. K tomu ale potřebuje investora.
    • Toho nalezne doma v Čechách v bohatém obchodníkovi G. H. Bondym, kterého zná už řadu let. Bondyho vrátný pan Povondra ho vpustí dovnitř, i když nemá domluvenou schůzku. Bondy je kapitánovým záměrem nadšený a podpoří ho. Obchod s perlami jim velmi prosperuje a mloci se rychle množí. Van Toch ale umírá a Bondy musí vyřešit otázku, co s mloky, kterých je teď tolik. Rozhodne se je prodávat jednotlivým národům jako levnou pracovní sílu, a to i přesto, že někteří varují před jejich inteligencí a nebezpečím jejich přemnožení.
    • Mloci se stanou nedílnou součástí lidského života, pracují v průmyslu, staví pevniny, někteří se dostanou do armády. Pod mořskou hladinou (na souši žít nemohou) budují rozsáhlé světy se školami, jsou vzdělaní, umí mnoho jazyků, stávají se z nich i podnikatelé a obchodují s lidmi. Ti jim práci usnadňují dodáváním zbraní a třaskavin. Vše se zdá být ideální, ale postupně se objevují případy, kdy mloci zaútočili na lidi.
    • Název kapitoly je latinským názvem tohoto druhu mloků.
  • 2. část – Po stupních civilizace – 3 kapitoly – historie mloků, soubor novinářských zpráv.
    • Druhá kniha je nejkratší a vypráví nám vše o mlocích, o jejich historii, o jejich fungování atd.
    • Právě v této knize jsou nejvíce využívány novinové útržky, které o mlocích sbíral pan Povondra. Vrátný byl pyšný, že právě on kdysi způsobil, že jsou dnes mloci na celém světě. Jakmile se ale dozví, jak začali mloci lidstvo ničit, svého dřívějšího rozhodnutí lituje.
    • Ve druhé části se vyskytuje velké množství vysvětlivek a odkazů na různé novinové články. Na konci stránek jsou pak vysvětlivky s překladem použitých výrazů v cizích jazycích.
  • 3. část – Válka z mloky – 11 kapitol – reportérský záznam konfliktů mezi mloky a lidmi. Závěrečná kapitola: Autor mluví sám se sebou – zhodnocuje děj událostí, jak je vystihl, projevuje lítost nad lidstvem a jeho zkázou, snaží se vymyslet způsob, jak lidstvo zachránit.
    • Postupně se objevují případy, kdy mloci zaútočili na lidi. Se svými dokonalými zbraněmi začínají být skutečnou hrozbou. A pak přijde zemětřesení v americké Lousianě, spousta lidí zemře a velká část pevniny se ocitne pod vodou. Poté vystoupí vůdce mloků Chief Salamander a oznámí lidem, že potopí další pevniny, protože mloci potřebují více prostoru k životu. Pod vodou pak mizí Čína, Indie i části dalších států. Lidé s nimi sice bojují, ale neúspěšně. Jednoho se se první mlok objeví i v Praze ve Vltavě.
    • Vypravěč se nakonec rozdvojí a polemizuje sám se sebou o tom, jak to bude s mloky v budoucnu. Dojde k závěru, že postupně se proti sobě obrátí i jednotlivé druhy mloků a vyhubí se. Lidé pak budou moci sestoupit z hor opět na pobřeží. A třeba se z minulých událostí poučí.

• Prostor a čas: různá prostředí – Tichomoří, Atlantský oceán, Praha, svět před 2. světovou válkou (30. léta)

• Význam sdělení (hlavní myšlenky díla): varování před nebezpečím fašismu, morální úpadek, ztráta individuality, varování před zánikem civilizace

• Jazyk je spisovný a bohatý.
• Do vyprávění jsou vloženy novinové výstřižky, které vzbuzují dojem autentičnosti, a úvahy autora.
• Vyprávění probíhá v er-formě.
  • Vypravěč stojí nad dějem a je jeho nezávislým pozorovatelem – je tzv. vševědoucí

TEST