Blog

Jaroslav Vrchlický – Noc na Karlštejně – česká veselohra / komedie

Noc na Karlštejně je hra o třech jednáních (dějstvích). Hra byla tvořena v letech 1882 a 1883. Celá dokončená hra byla publikována v časopise Lumír r. 1884 v březnovém a dubnovém vydání. Uvedena v Národním divadle (tehdy bylo divadlo titulováno jako královské zemské divadlo národní) 23. května 1884.

Jaroslav Vrchlický –  vlastním jménem Emil Jakub Frida – *17. února 1853 Louny – †9. září 1912 Domažlice, český spisovatel, básník, dramatik a překladatel.

Literární druh: drama; žánr: komedie.

Literárně historický kontext

• Lumírovci
  • Jako lumírovci bývá označována skupina spisovatelů 70. a 80. let 19. století sdružující se okolo časopisu Lumír. Společně s ruchovci tvořili novou generaci spisovatelů, která přebírala vliv po odcházejících májovcích. Jejich největší snahou bylo povznést českou literaturu na evropskou úroveň. Nejvýznamnějším představitelem byl Jaroslav Vrchlický. Lumírovci odmítali ideu ruchovců soustředit se ve své tvorbě pouze české vlastenecké náměty. Označovali se jako škola kosmopolitní, zabývající se i náměty světovými.
    • představitelé
      • Jaroslav Vrchlický
      • Julius Zeyer
      • Bohdan Jelínek
      • Josef Thomayer
      • Otokar Mokrý
      • František Herites
      • Josef Václav Sládek od sedmdesátých let
• Ruchovci
  • Ruchovci (někdy ne zcela přesně označovaní jako škola národní – ta se vytvářela kolem časopisu Osvěta, kam mnozí z ruchovců také přispívali) byli čeští básníci a spisovatelé narozeni mezi lety 1845–1855. Pocházeli vesměs ze zámožnějších středních vrstev nebo inteligence. Almanach Ruch, který poprvé vyšel roku 1868 při příležitosti položení základního kamene Národního divadla, se nápadně odlišoval od almanachu Máje. Vanulo z něho nadšení a odhodlané vlastenectví. U ruchovců znovu ožívala myšlenka slovanské jednoty a do její utopické vize pronikal ohlas soudobého sociálního anarchismu (Svatopluk Čech).
    • představitelé
      • Eliška Krásnohorská
      • Svatopluk Čech
      • Ladislav Quis
      • Josef Václav Sládek (z počátku)

• Spor mezi ruchovci a lumírovci
  • K vymezování obou skupin spisovatelů došlo na základě sporu, který zažehla Eliška Krásnohorská svou statí Obraz novějšího básnictví českého (Časopis Národního muzea, 1877). V ní se dovolává básníka ryze národního. Jeho opak pak vidí ve Vrchlickém. Malíř Soběslav Pinkas naopak o dva roky později kritizoval Hálka, české literatuře vytkl její uzavřenost a vyzdvihl lumírovce. V následných sporech se počala profilovat škola kosmopolitní (lumírovci) a škola národní (ruchovci).

Hra byla uvedena 23. května 1884. Toto datum lze doložit pozdějšími tisky scénářů, které na něj odkazují (např. vydání v nakladatelství J. R. Vilímka z roku 1885, nebo v nakladatelství F. Šimáčka z roku 1913) Wikipedie mylně uvádí datum 28. května 1884.

Ve scénáři Vrchlický vepsal i věnování hercům. Zní: „Umělkyním a umělcům Divadla národního v Praze na památku 23. května 1884 vděčně připisuje autor.“ Herci, kterým bylo věnování určeno, byli: slečna Pospíšilová, paní Pštrossová, pánové Seifert, Bittner, Šmaha, Pulda, Frankovský a Slukov (jsou jmenování také ve vydání scénáře z let 1885 a 1913 přesně tak, jak jej napsal sám Vrchlický).

Pro budoucí osobní život Jaroslava Vrchlického je důležité především jméno herce Seiferta – Jakuba Seiferta. Manželka Vrchlického (Ludmila, rozená Podlipská, dcera Sofie Podlipské) s ním měla nemanželský poměr a později se Vrchlickému přiznala, že dvě z jeho tří dětí nejsou jeho (Eva a Jaroslav, v pořadí druhé a třetí dítě). Takže Vrchlický byl otcem pouze nejstaršího dítěte – dcery Milady. Je pravděpodobné, že v době uvedení premiéry Noci na Karlštejně (1884) začal poměr mezi Ludmilou Vrchlickou a Jakubem Seifertem (Eva se narodila v r. 1888 a Jaroslav v r. 1892). Ironií tohoto osudu je, že právě Jakub Seifert hrál ve zmíněné hře postavu Karla IV.

Ve scénáři je také uvedeno, kdy a kde se děj hry odehrává, doslova: „Děj se koná na Karlštejně v červnu roku 1363.“ Takže:

• Karlu IV. je v tomto roce 47 let – *14. května 1316, Praha – †29. listopadu 1378, Praha
• Alžbětě (známá jako Alžběta Pomořanská – čtvrtá žena Karla IV.) je v tomto roce asi 17 let – *1346 nebo 1347 – †14. února 1393, Hradec Králové; je matkou pozdějšího císaře římského a krále českého Zikmunda Lucemburského – *1368 – †1437
• další syn Karla IV. Václav IV. *1361 – †1419 (jeho matkou byla třetí žena Karla IV. Anna Svídnická –  *1339 – †11. července 1362, Praha) byl vzhledem k ději hry dvouletý
• první manželkou Karla IV. byla Blanka z Valois – * 1316 – †1. srpna 1348, Praha
• druhou manželkou Karla IV. byla Anna Falcká – *26. září 1329 – †2. února 1353, Praha

Postavy

• Karel IV., císař a král český.
• Alžběta, jeho manželka.
• Štěpán, vévoda bavorský.
• Petr, král cyperský a jerusalemský.
• Arnošt z Pardubic, arcibiskup pražský.
• Ješek z Wartenberka, purkrabí na Karlštejně.
• Alena, jeho neť (neteř).
• Pešek Hlavně, číšník císařův.
• Hlásník na Karlštejně.
• ve hře jsou dále zmiňována jména Mikuláš (otec Aleny a bratr purkrabího) a žid Ebruš (Karel IV. od něj získá jeho dům na Starém Městě a věnuje ho Peškovi jako rytířský dar)

• 1. jedn. – 14 výstupů – První nádvoří na Karlštejně. Hrad v pozadí. Na pravo brána hradní, na levo vchod ve příbytek purkrabího. Blíže brány košatá lípa, pod ní sedátko.
  • císařovna Alžběta se objeví v 6. výstupu
  • Alena – neteř purkrabího se objeví v 9. výstupu
• 2. jedn. – 12 výstupů – Ložnice na Karlštejně. Síň prostranná ve slohu doby, bohatě vyzdobená, na stropě zlaté a stříbrné květy na tmavorudé půdě, mezi nimiž hvězdám podobné zlaté hřeby. Za oponou pod nebesy lože. Vedle něho stůl, pokrytý svitky pergamenu. Na levé straně nádherné klekátko, na kterém otevřený missál. Na pravo menší stolek, na němž bohatě ozdobená stříbrná konvice a zlatý pohár. Stranou vchod do domácí kaple císařovy, zakrytý portiérou, na které jsou na zlaté půdě vetkány svatováclavské orlice. V kapli jest skvělé osvětlení, které proniká i portiérou. Právě naproti vchodu do domácí kaple jiná portiéra, za níž je vchod do předsíně, kde stojí páže na stráži.
  • v 1. výstupu zpívá sbor píseň Svatý Václave – část Nedej zahynouti / nám i budoucím, / svatý Václave, / Kriste eleyson!
  • v 6. výstupu je souboj císařovny Alžběty s kyperským králem Petrem
• 3. jedn. – 11 výstupů – Scéna jako v jednání prvním
  • v 9. výstupu se objeví několik sluhů s pochodněmi a vytasenými meči; na konci výstupu je souboj mezi kyperským králem Petrem a vévodou Štěpánem proti a Aleně s Peškem
  • v 10. výstupu se objeví stráže a lid karlštejnský s pochodněmi
  • v 11. výstupu je slyšet hlas věžníka – hlásného, na Karlštejn vjíždí oficiálně císařovna Alžběta s historkou, že zabloudila při cestě na hrad Karlík; !!!Karel IV. nezruší zákaz, že nesmějí ženy na Karlštejn, a doprovodí císařovnu na hrad Karlík!!!

Obsah

• Jednání první
  • Hrad Karlštejn očekává příjezd svého pána Karla IV. Chvíli před ním přijíždí Štěpán, aby s králem vyjednal nějaké politické záležitosti. Purkrabí ho ale nabádá k odjezdu, protože pán sem jezdí za odpočinkem a ne za prací. Štěpán se ale nedá odbýt a zůstává na hradě. Setkává se zde s Petrem, který nevěří, Že na hradě není žádná Žena a domnívá se, Že se tam alespoň jedna ukrývá. Uzavřou tedy se Štěpánem dohodu, že tuto dívku najdou. Na hrad se také dostane královna Alžběta, která přichází pro radu k Arnoštovi, protože je nešťastná a smutná, jelikož dlouho neviděla svého muže a doufá, že král kvůli ní pravidlo změní. Arnošt ví, že se tak nestane a převlékne ji proto za páže, aby mohla být králi alespoň na blízku. A také se sem dostane Alena, převlečená za panoše, která se vsadila se svým otcem, Že přečká noc na Karlštejně. Odměnou jí pak bude povolení ke svatbě s milovaným Peškem. Ten jí nejprve plán rozmlouvá, bojí se císařova hněvu, ale nakonec souhlasí a navíc si spolu domluviv noci schůzku pod lípou, aby tam však Pešek mohl, musí předstírat nemoc.
• Jednání druhé
  • Král je po cestě unaven a jde si odpočinout. Místo Peška je mu k dispozici převlečená Alžběta, která je celá roztřesená, Že ji král pozná. Ten je ale zabrán do rozhovoru s Arnoštem a více si jí nevšímá. Baví se spolu o výzdobě hradu. Arnošt chce pomoci královně a ptá se, zda nemůže přijet na sezení kvůli jejímu nedokončenému portrétu. Král ale Odmítá, má to být překvapeni. Nakonec se ještě pokusí přimluvit za Štěpánovo vyslechnutí. I když je král ospalý, souhlasí. Než Štěpán přijde, vzpomíná král nahlas na Svou královnu. Ta váhá, jestli se mu nemá vrhnout k nohám, ale nakonec Zůstává v pozadí. Štěpán u krále neuspěje, tak se rozhodne více vénovat „honbě na dévčata“. Zvlášť páže u krále je mu podezřelý. Sdělí to Petrovi a ten, když je král na modlitbách, odchází za pážetem a vymáhá na něm polibek. převlečená královna ho nemůže Odbýt, tak tasí a rozpůlí mu meč. Do toho vstupuje král a celou situaci nakonec zachrání Arnošt rychlou výmluvou a odvádí Petra na noční prohlídku kaplí. Král však pochybuje a uvědomí si, že mu páže připomíná královnu. Pozve ho k sobě a pozná ji. Přistoupí tedy na její hru. Popíjejí spolu a král mu ukáže dárek pro královnu. Nakonec se královna prořekne. ale král se vůbec nehněvá, je rád, že ji má u sebe. Ale na hradě zůstat nemůže, zavolá tedy Arnošta, aby jim připravil koně a oni mohli ještě v noci odjet na hrad Karlík. Ale Petr se Štěpánem obcházejí nádvoří, tudíž nemohou odjet.
• Jednání třetí
  • pešek přichází za purkrabím, aby ho požádal 0 svědectví, Že Alena přečkala noc na hradě. Purkrabí je nejdřív jejich nápadem zděšen, ale nakonec souhlasí. Když Pešek odejde, přichází za Purkrabím Štěpán. který se rozhodl ho potrápit tím, že mu oznámí, že spatřil u krále ženu převlečenou za páže. Purkrabí se obává, že je to Alena, odbude Štěpána, že to nějak vyřeší. Ale sám se obává, jak to dopadne. Chvíli na to má Alena domluvenou schůzku s Peškem. Padnou si do náručí, to ale netuší, Že je pozorují Štěpán s Petrem. Ti si myslí, Že Alena je to samé páže jako u císaře. Alena s peškem ale Zjistí, Že je někdo sleduje a uprchnou. purkrabí Ztropí zmatek, král si myslí, Že hledaná Žena je královna a rozhodne se zapírat. Rozhodne se také, že nejlepší bude předstírat. že královna přijede znovu, jako že se ztratila na lovu. Purkrabí se ale přizná a prozradí Alenu s Peškem. To králi přijde vhod. Hledaná Žena není císařovna a nechá je předvolat. Alena s Peškem se ale dostanou do potyčky a všermují přímo před krále. Král vše vyřeší, Peška propustí a udělí mu rytířský řád, aby se mohl vzít s Alenou. V tom se ozvou fanfáry a přijíždí královna. A král, jelikož jeho žena na hradě zůstat nemůže, s ní odjíždí na hrad Karlík.

Rozhlasová adaptace

• 1956 – Noc na Karlštejně – Československý rozhlas

Filmové adaptace

• 1919 – Noc na Karlštejně – němý film, pouze volně zpracovává původní Vrchlického předlohu, originálu se vůbec nepodobá
• 1965 – Noc na Karlštejně, režie František Filip
• 1973 – Noc na Karlštejně – jako filmový muzikál, režie Zdeněk Podskalský

TEST