Blog

John Steinbeck – O myších a lidech – americká novela ze 30. let 20. stol.

O myších a lidech (anglicky Of Mice and Men) – 1937 (též vyšlo pod názvem …jejich je království nebeské) je novela amerického spisovatele Johna Steibecka. Poprvé vyšla roku 1937 ve Stockholmu a Londýně. Název novely odkazuje na báseň Roberta Burnse (Polní myšce; někdy též Myška, Burns byl skotský preromantický básník). V knize jsou dobře vidět problémy amerického Jihu z doby děje novely: rasismus, hospodářská krize a touha po majetku.

John Steinbeck [Stajnbek] (vl. jm. John Ernst Steinbeck) – *27. února 1902, Salinas, Kalifornie – †20. prosince 1968, New York, byl americký spisovatel, představitel moderního amerického románu. Je nositelem Pulitzerovy ceny za román Hrozny hněvu (1940). V roce 1962 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu za realistické a nápadité prózy, které kombinují sympatický humor a pronikavé společenské vnímání. Patří mezi klasiky světové literatury, jeho díla byla přeložena do více než 45 jazyků.

John Steinbeck během své spisovatelské kariéry napsal 12 románů, 4 novely, 7 knih literatury faktu, řadu povídek a reportáží, jejichž úroveň převyšuje běžné novinářské řemeslo. Steinbeck většinu života prožil v rodné Kalifornii, kde se odehrává velká část jeho literárních prací. Salinas, Monterey a části údolí San Joaquin byly prostředím mnoha jeho příběhů. Tato oblast je nyní někdy označována jako „Steinbeck Country“. Jeho prózy lze rozdělit podle převažujícího motivu či vůdčí myšlenky do tří základních skupin:

• sociální kritika společnosti (Hrozny hněvu, Bitva, Zima úzkosti, Toulky s Charleym)
• oslava přírody jako zdroje života (Nebeské pastviny, Neznámému Bohu)
• oslava lidskosti (Pláň Tortilla, O myších a lidech, Na plechárně, Toulavý autobus, Na východ od ráje)

Steinbeckova díla byla v době svého vzniku ve Spojených státech několikrát zakázána. Musel čelit tvrdé kritice. Jeho sympatie k migrujícím pracovníkům vyvolávaly odpor místních podnikatelů a velkostatkářů proti jeho knihám, který vedl až k zákazu románu Hrozny hněvu v okresu Kern. Bylo mu vytýkáno, že ve svých knihách idealizuje povaleče a chudáky z okraje společnosti. V Salinas byl považován za zrádce své vlastní třídy, jeho knihy byly páleny. Časem se tento postoj změnil a město svému slavnému rodákovi zřídilo muzeum.

Na návrh prezidenta Kennedyho na podzim roku 1963 navštívil země východního bloku (Sovětský svaz, Polsko, Maďarsko a Československo). V září 1964 prezident Lyndon B. Johnson udělil Steinbeckovi prezidentskou medaili svobody. V roce1964 ho časopis Newsday vyslal do Vietnamu, aby podal zprávu o průběhu války. Steinbeck byl jako jeden z mála intelektuálů aktivním podporovatelem účasti USA v tomto válečném konfliktu. Považoval vietnamskou válku za hrdinský podnik a jako publicista ji ve svých článcích obhajoval. Jeho mladší syn (John) byl nasazen ve Vietnamu a otec ho navštívil na bojišti. Teprve v posledním roce života se začal jeho názor na tuto válku měnit.

Literární druh: epika, forma: próza, žánr: novela

Literární charakteristika díla

Dva námezdní zemědělští dělníci, George Milton (též Jiří Milton) a Lennie Small (též Lenda), přicházejí pracovat na farmu do salinaského údolí Jiřího snaha uchránit slabomyslného siláka Lendu před zlem okolního světa je marná, Lendova záliba v hlazení hebkých věcí, jejíž důsledky vyhnaly oba přátele z předchozího působiště (žaloba pro znásilnění), ústí i zde v tragédii, kterou předznamenává Lendovo smrtící laskání myší a štěněte. Lenda láme vaz ženě šéfova syna Curleyho, jež se mu plná obdivu k jeho síle pokouší přiblížit. Jiří naposledy vypráví Lendovi příběh o budoucím štěstí a zastřelí ho, aby ho uchránil před lynčováním.

• Sevřený příběh postavený na dialozích (odtud blízkost k dramatu) nabývá v zadním plánu podoby obrazu života námezdných zemědělských dělníků USA v 30. letech.
  • Sociální aspekty jejich postavení, především jimi samými trpce pociťované bezzemectví, se zvýrazňují v porovnání s iluzemi a sny, jež spřádají o svém příštím životě – životě majitelů vlastního malého hospodářství.
    • Tyto sny, původně příběhy vyprávěné slaboduchému Lendovi, se v jeho mysli zreálňují natolik, že síla jeho víry nakazí i nejskeptičtější ze skeptických (např. černocha Crookse, díky barvě pleti vyvržence mezi vyvrženci, jehož postava, stylizovaná do podoby intelektualizujícího písmáka, je v mnohém ohledu představitelem Steineckovy sociální filozofie).
    • Iluze a sny se ovšem rozbíjejí ve vlastním příběhu, jenž ze zákl. popisného obrazu světa vystupuje.
• Osudové zlo, ztělesněné zde žádostivou ženskou samicí, ničí idylický svět snění, ale poněkud paradoxně.
  • Curleyho manželka je totiž v podstatě sestrou všech vyděděnců, stejně jako oni si buduje vlastní utopickou vizi svého života.
    • Autorova dramatická verze novely (u nás přeložena 1946, 1965) tento aspekt – vyhrocující vlastně sociální zaměření díla – rozvíjí.
• Sociálně laděný obraz světa jako vývojově novou složku Steinbeckova díla a linii individuálního příběhu v podstatě ztělesňující dřívější světonázor autorův spojuje postava Lendy Smalla, jednoho z těch lidí, které „bůh nedodělal”.
  • Protikladem tělesné síly (srov. kontrast s příjmením Small tj. „malý”) a duševní slabosti je Steinbeckovský kult primitivů chudých duchem, jejichž nezpůsobilost pro život na tomto světě je vyvažována jejich blízkostí k bohu a přírodě.
• Titul novely vedle svého základního významu odkazuje k Burnsově b. Myška („the best laid schemes of mice and men” „nejlepší plány myší a lidí”).
  • Novela vznikla v souvislosti se Steinbeckovým působením v tzv. Federální spisovatelské akci (1935), zacílené v souladu s politikou Rooseveltova Nového údělu jako pomoc spisovatelům získat pracovní příležitost.
• Svým sociálním zaměřením i dobou vzniku se řadí spolu se sociálně kritickými romány Bitva (1936, In Dubious Battle) a Hrozny hněvu do té části autorovy tvorby, v níž jsou sladěny umělecká a sociálně-politická složka jeho tvorby.

Obsah 1

Děj knihy nás vnáší do 30. let 20. století na americký západ, poblíž města Soledad v Salinaském údolí v Kalifornii. Hlavními hrdiny jsou George Milton (též Jiří Milton) a Lennie Small. Lennie je velký slaboduchý hromotluk a rád osahává hebké věci (hlavně zvířátka), jenže disponuje ohromnou silou, a tak většinou tvory rozdrtí. George a Lennie spolu chodí za prací od ranče k ranči. Mají sen, že si za vydělané peníze pořídí vlastní domek s hospodářstvím, kde se Lennie bude starat o králíky. Na ranči, kde právě pracují, se seznamují s mrzákem Candym, který chce společně s nimi koupit ranč. Díky Candyho financím tak sen George a Lennieho nabývá reálnějších představ. Curley, syn majitele ranče, provokuje Lennieho. Při souboji, který Curley vyprovokoval, mu Lennie zláme ruku. Lennie nechce lidem ani zvířatům ubližovat, ale kvůli svému mentálnímu postižení si neuvědomuje svou obrovskou sílu. Curleyho žena se Lenniemu vnucuje, imponuje jí jeho živočišnost. Jednou ho vybídne, aby ji Lennie hladil po vlasech. Lennie jí vyhoví, aniž by kontroloval svou sílu – schyluje se k tragédii. Když žena začne křičet, chce ji utišit, přičemž jí zlomí vaz. Dostane strach, z ranče raději uteče a schová se na místě, které si předtím s Georgem přesně pro takovou situaci domluvili. Skupina lidí z ranče se vydává Lennieho hledat, první ho nachází George. S těžkým srdcem Lennieho zastřelí, aby ho ušetřil lynčování.

Postavy

• George Milton – se stará o svého mentálně zaostalého kamaráda Lennieho, protože o to byl požádán Lennieho tetou Klárou. Je obětavý a udělá pro něj všechno. Občas Lenniemu vyčítá, že se o něj musí starat a nemá vlastní život, ale přesto má Lennieho rád. Touží po spokojeném životě ve vlastním domečku.
• Lennie Small – je velký a silný hromotluk, ale bohužel nepobral moc rozumu. Poslouchá George a ve všem mu věří. Má rád hebké věci, proto rád hladí myši a štěňátka. Bohužel si neuvědomuje svoji sílu, takže je nakonec rozmáčkne.
• Curley – syn majitele ranče, malý a agresivní člověk, který chce neustále vyvolávat konflikty. Svoji ženu se snaží držet dále od ostatních mužů a každého podezřívá, že s ní má nějaký poměr.
• Curleyova žena – v díle nemá jméno půvabná, vyzývavá žena, toužila se stát herečkou, ale místo toho žije s manželem, kterého nemiluje. Je osamělá, možná proto často koketuje s dělníky, chybí jí láska a žije život, o jaký nestojí.
• Candy – stařec, který na ranči přišel o ruku. Měl také starého psa, ale jelikož pes trpěl, byl přemluven, aby ho nechal zastřelit. Chce se spolu s Georgem a Lenniem zúčastnit koupě domečku, kde by mohl třeba vařit nebo krmit slepice.
• Crooks – černoch, který žije osamělý dál od ostatních. Na ranči se stará o koně, je hodný a inteligentní.
• Slim – velmi respektovaný dělník na ranči, zvládne ukočírovat veliké spřežení. Má rozumné názory, na které každý dá.

Překlady

• 1947 – Zdenka Waltersonová – … jejich je království nebeské
• 1960 – Vladimír Vendyš – O myších a lidech

Filmové adaptace

• 1939 – O myších a lidech (Of Mice and Men). Režie: Lewis Milestone, hrají: Burgess Meredith, Betty Field
• 1992 – O myších a lidech (Of Mice and Men). Režie: Gary Sinise, hrají: John Malkovich, Gary Sinise

TEST