1. Obecná charakteristika
Časové a kulturní zařazení
- období po válkách proti Peršanům (500 – 449 př. n. l.)
- Athény se stávají duchovním a politickým centrem
- vzniká potřeba vyššího vzdělání
- demokratická ústava měla za následek stále vzrůstající význam řečnictví
- výhodu měl ten, kdo uměl svou věc hájit nejlepšími argumenty a nejvhodnější formou
- této potřebě vyšli vstříc sofisté
- řecké slovo „sofistai“ znamená „učitelé moudrosti„
- zprvu byl tento význam bez negativního odstínu
- sofisté putovali jako potulní učitelé
- za příslušnou odměnu vyučovali nejrůznějším uměním a dovednostem, zvláště výmluvnosti
- nebyli to tedy filozofové ve vlastním smyslu, nýbrž praktici
- nepřikládali velký význam teoretickému poznání
- většina sofistů si brzy osvojila názor, že objektivní poznání není vůbec možné
- lidském jednání – stejně jako v teoretických sporech – rozhoduje jedině úspěch
- řečnictví se stává u sofistů spíše prostředkem přemlouvání než přesvědčování
- v etickém ohledu neuznávali žádné objektivní, všeobecně závazné právo, nýbrž jen právo silnějšího
- s. popírali objektivních měřítka pro pravdu a spravedlnost
- s. za své vyučování pobírali nemalý plat (zatímco Řekové prací pro výdělek pohrdali)
- to vedlo záhy k tomu, že jméno „sofista“ získalo poněkud pochybný nádech
- s. nikdy nevytvořili žádnou souvislou školu, nýbrž žili a vyučovali jako jednotlivci
- jako jednotlivci se odlišují
2. Prótagorás a Gorgiás
Prótagorás z Abdéry
- nejvýznamnější sofista
- * asi 485 př. n. l., † 410 př. n. l.
- přítel Periklův a Eurípidův
- putoval po celém Řecku a jako jeden z prvních učil umění, jak v právnictví a politice přesvědčivě prosazovat svou věc; získal tím, zvláště v Athénách, slávu a bohatství
- Prótagorův výrok: „Člověk je mírou všech věcí, jsoucích, že jsou, a nejsoucích, že nejsou.“
- neexistuje žádná absolutní pravda, nýbrž jen pravda relativní
- není ani objektivní pravda, nýbrž jenom pravda subjektivní, pravda právě vzhledem k člověku
- jedna a táž věta může být jednou pravdivá a jindy nepravdivá podle toho, kým a za jakých okolností je vyslovena
- o bozích nelze vědět, ani zda jsou, ani zda nejsou
- Prótagorás byl obžalován z bezbožnosti a vypovězen z Athén
Gorgiás z Leontín
- žil zhruba v téže době jako Gorgiás – * asi 483 př. n. l., † 380 př. n. l.
- spis „O nejsoucnu neboli o přírodě“
- za prvé nic neexistuje
- za druhé, kdyby něco existovalo, muselo by to být nepoznatelné
- za třetí, i kdyby něco bylo možné poznat, nebylo by toto poznání sdělitelné
- jde o tzv. 3 krajně skeptické teze
- Gorgiás se prý v plné síle dožil 109 let
3. Význam sofistiky
- hlavní význam sofistiky pro dějiny filozofie netkví v jejích jednotlivých poučkách, nýbrž ve třech následujících výkonech
- sofisté poprvé v řecké filozofii odvrátili pohled od přírody a v plném rozsahu jej zaměřili na člověka
- učinili poprvé předmětem myšlení samo myšlení a začali s kritikou jeho podmínek, možností a hranic
- podrobili také etická měřítka výlučně rozumovému zkoumání a otevřeli tím možnost zabývat se etikou vědecky a důsledněji začlenit do filozofického systému
- přispěli k vývoji lingvistiky a gramatiky