Romance pro křídlovku

František Hrubín – Romance pro křídlovku – je lyricko-epickou skladbou z roku 1962.

Autor skladbu psal od srpna do listopadu roku 1961. O rok později, v roce 1962, vychází v časopise Plamen a také knižně. Romance se skládá z 22 zpěvů, jež tvoří mozaikovité vyprávění s autobiografickými prvky. Jedná se o Hrubínovo vzpomínání na mládí, rodný kraj a první lásku. Hlavním tématem jsou láska a smrt, tedy osudové okamžiky života.

Básnická skladba, je tematicky spřízněná s dalšími dvěma vrcholy Hrubínovy pozdní tvorby dramatem Srpnová neděle (1958) a prózou Zlatá reneta (1964).

Romance pro křídlovku byla dobovou kritikou socialistického režimu (čas. Tvorba) přijata velmi kladně. Byla hodnocena především jako skladba o daru života a o lásce.

Literární druh: lyricko-epická skladba, žánr: poéma

Charakteristika díla

  • Ve svém poválečném díle se Hrubín často vrací k tematice vztahu:
    • dětství a dospělosti,
    • nevinnosti a hříchu,
    • nevědomosti a poznání.
  • Ústředním bodem jeho tvorby je snaha navrátit se do minulosti a začít žít život znovu, tentokrát již bez chyb a hříchů.
    • V Romanci pro křídlovku ukazuje nemožnost takového návratu a osudovou předurčenost lidského životaláska je tu v:
      • těsném sepětí se smrtí,
      • mládí se stářím,
      • budoucnost s minulostí.

Stěžejním motivem, který je obsažen v samotném názvu a jenž provází celou Hrubínovu tvorbu, je křídlovka. Tento žesťový hudební nástroj se vztahuje k hlavnímu tématu, jelikož na křídlovku se hraje na poutích či různých oslavách, a symbolizuje tak život. Zároveň však doprovází pohřby, kde její přítomnost značí smrt.

Okolnosti vzniku díla

František Hrubín skladbu napsal na pobídku jeho přátel Ludvíka Aškenazyho a Zdeňka Seydla, kterým tento příběh roku 1961 za červencové večerní bouřky ve Florencii vyprávěl – jim také romanci věnoval.

  • Autobiografické je také místo, kde se děj odehrává, jedná se totiž o Posázaví, především vesnice Lešany, Břežany, Netvořice a další okolní vesnice, kde František Hrubín strávil své dětství a pravidelně sem dojížděl na prázdniny.
    • Děj skladby je situován do kraje básníkova dětství, do okolí Lešan, odkud pocházela rodina jeho matky.
    • Z okouzlení zdejší krajinou básník čerpal již v rané lyrické tvorbě, s motivem návratu do tohoto kraje pak kromě Romance pro křídlovku např. i v próze Zlatá reneta.

Děj a postavy

  • Skladba zpracovává prostý příběh prázdninové lásky.
    • Lyrický vypravěč František se jako dvacetiletý stará na venkově o svého nemohoucího dědečka a přitom prožívá dva paralelní milostné vztahy s živelnou Tonkou, zasvěcující jej do tajů tělesné lásky, a takřka platonickou, romantickou lásku s patnáctiletou kolotočářkou Terinou – zamiluje se do ní.
      • Kromě lásky k Terině řeší František také svůj čistě fyzický vztah s prsatou Tonkou, starší ženou z vesnice, která je líčena jako vulgární a hrubá ženská. Pro jeho lásku k Terině se František rozhodne přestat se s ní scházet.
      • František se také stará o svého dědečka, jenž prodělal mrtvici. Dědeček už nevnímá realitu a nepoznává své známé. V podstatě prožívá jeden den stále dokola – František ho tedy každý den vodí na procházku a stále stejně odpovídá za už zesnulé známé, které dědeček zdraví. Jednoho dne dědeček svého vnuka pozná, záhy však umírá.
    • Terinu střeží její nápadník Viktor ze střelnice, který svou žárlivost vkládá do tónů křídlovky.
      • Terina si však má vzít podle tradice také kolotočáře, a to Viktora, který nabíjí pušky na střelnici a hraje na křídlovku; Viktor ji proto nepouští z očí.
      • Terina si ale touží vzít Františka.
    • Po třech letech se František (23letý) o pouti opět setkává s Terinou a plánují si společnou budoucnost (svatbu), avšak jejich vztah je již (jako každá první láska) poznamenán vzájemným rozladěním a oni se rozcházejí ve zlém.
    • O rok později František (24letý) přijíždí na venkov s nadějí, že Terinu opět uvidí a vezme si ji, ale dozvídá se, že mezitím zemřela na záškrt.
    • V závěru skladby se pak vypravěč po dalších dvaceti letech (44letý) setkává s Viktorem. Společně vzpomínají na Terinu a rozvažují nad smrtí a podnikají opilou jízdu traktorem do vsi, kde se kdysi jejich příběh odehrával. Viktor se poté vrací pro křídlovku, aby na ni zahrál.
      • Údaje o věku hlavního hrdiny, Františka, jsou zpracovány podle doslovu (Cesta k Romanci pro křídlovku) od Miloše Podhorského ve vydání Romance pro křídlovku nakladatelstvím Československý spisovatel z roku 1977.

Kompozice díla

  • Autor pracuje se střídáním časových rovin vyprávění.
    • Jednotlivé podkapitoly skladby jsou označeny datem a denní dobou vyprávění – celkem 22 kapitol / zpěvů
      • Všechny zpěvy, až na jeden (druhý zpěv), jsou uvedeny časovým údajem.
    • Úběžníkem (pomyslný bod, ve kterém se setkávají rovnoběžné linie díky perspektivě – deskriptivní geometrie; v literatuře jde o bod, místo, ze kterého děj vychází nebo ve kterém děj končí) těchto údajů je noc 28. srpna 1930, ve které po smrti dědečka a po milostném setkání s Terinou reflektuje (promítá, vzpomíná) uplynulé dny.
    • Tato rovina je prokládána pasážemi o několik hodin „mladšími” (27. srpna 1930, noc z 27. na 28. atd.) i událostmi „budoucími” (červen 1933, 1934).
      • Jednotlivé časy příběhu se prolínají v komplikovaný celek, ilustrující jeden z tematických pilířů díla – osudovou propojenost minulosti s budoucností.
ZpěvČasové určení děje zpěvu
1Dnes v noci – 28. srpna 1930;
2Osoby – Terina, Prsatá Tonka, Viktor, Dědeček
3Dnes v noci – 28. srpna 1930
4Včera večer – 27. srpna 1930
5Dnes v noci – 28. srpna 1930
6Každý den před dnešní nocí – srpen 1930
7Dnes v noci – 28. srpna 1930
8Lešanská pouť – červen 1933
9Dnes v noci – 28. srpna 1930
10Noc na dnešek – z 27. na 28. srpna 1930
11Dnes v noci – 28. srpna 1930
12Lešanská pouť – červen 1933
13Dnes v noci – 28. srpna 1930
14Noc na dnešek – z 27. na 28. srpna 1930
15Dnes v noci – 28. srpna 1930
16Další Lešanská pouť – červen 1934
17Dnes v noci – 28. srpna 1930
18Další Lešanská pouť – červen 1934
19Dnes ráno – 28. srpna 1930
20Dnes v noci – 28. srpna 1930
21Dnes ráno – 28. srpna 1930
22Dnes v noci – 28. srpna 1930
  • Jako většina Hrubínovy je i Romance pro křídlovku vystavěna na základě opozic, které se vzájemně odpuzují i přitahují.
    • Klíčový je tu motiv protikladu země a vesmíru, skrývající v sobě i protiklad časovosti a věčnosti, respektive pozemské, člověčí smrtelnosti a věčnosti přírody.
  • Od obrazu vypravěče sedícího v okně a hledícího do noci, tedy nacházejícího se na rozhraní mezi nebem a zemí, mezi věčností a přítomným okamžikem, se celá skladba odvíjí jako úvaha o osudovosti člověka, o předurčenosti jeho životního příběhu.
  • Vypravěč zprvu vidí svou mladost a živelnost jako neslučitelně protikladnou s nemocí a stářím dědečka.
    • V průběhu skladby dochází k poznání koloběhu života – ve stejné situaci byl snad kdysi jeho dědeček i otec a stejné problémy budou jednou řešit on i jeho děti.
  • Romance pro křídlovku je tak velkým zpěvem o hledání smyslu lidského života a o jeho prvních bolestech a ztrátách.
    • V tomto smyslu báseň interpretuje předeslané motto z Ovidiových Proměn, které skladbu uvozují: „Velké věci si žádáš, ten dar je nad tvoje síly, / Fäethone, tvůj chlapecký věk jej nemůže zmoci. / Smrtelný jsi, však není smrtelné, čeho si přeješ.”

Filmová adaptace

  • 1966 – film Romance pro křídlovku – režisér Otakar Vávra s Jaromírem Hanzlíkem a Zuzanou Cigánovou v hlavních úlohách.
    • Film získal řadu ocenění a bývá považován za Vávrův pokus o příspěvek k české filmové „nové vlně“.
    • Spoluautorem scénáře byl František Hrubín.
      • Snímkem vrcholí Hrubínova a Vávrova spolupráce – režisér předtím adaptoval drama Srpnová neděle (1960) a prózu Zlatá reneta (1965) – hlavní role v obou filmech ztvárnil Karel Höger.

Divadelní adaptace

  • Romance pro křídlovku byla rovněž uvedena jako lyrická komorní opera, jejíž autorem je Miloš Vacek.
    • Opera měla premiéru roku 1987 v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích.
  • Roku 1997 se Hrubínova skladba dočkala i divadelní adaptace ve Stavovském divadle. Režíroval ji Ivo Krobot.

TEST

Napsat komentář