Norské dřevo

Haruki Murakami – Norské dřevo (japonsky ノルウェイの森, Noruwei no mori)

Norské dřevo je román japonského spisovatele Haruki Murakamiho z roku 1987. Název románu pochází z písničky Norwegian Wood od skupiny Beatles. Příběh je vyprávěn v retrospektivě. Čtyřicetiletý hrdina Tóru Watanabe se ohlíží na dobu, kdy mu bylo dvacet a kdy se začínal potýkat se samostatným životem.

Literární druh: epika; forma: próza; žánr: román

Exotika, milostné vztahy, nespoutaný sex, studentský život, ale také studentské bouře na konci 60 let v Tokiu, – to vše lze v románu Norské dřevo nalézt. Jeho název je zvolen podle známé písně Beatles, oblíbené skladby jedné z ústředních postav dívky Naoko. Hlavní hrdina Tóru Watanabe prožívá první roky na vysoké škole, bydlení na koleji, lásku k Naoko – sebevraždami přátel poznamenané dívce, intenzivní přátelství s živočišnou spolužačkou Midori, noční tahy Tokiem s cynickým a světáckým kamarádem Nagasawou a také smrt. Melancholický nádech celého příběhu podtrhuje sebevražda Tóruova kamaráda Kizukiho a vůbec jeho poselství „Smrt je již v našem životě skryta“. Norské dřevo nabízí směsici japonských reálií a pohledů do nejhlubšího nitra duše; zároveň přibližuje exotické prostředí, charakteristické dramatickým příběhem, mistrovsky zvládnutou minimalistickou zkratkou i nevyzpytatelností hlavních postav.

O autorovi

  • Haruki Murakami (1949) je japonský spisovatel a překladatel, narozený v roce 1949 v Kjótu. Oba jeho rodiče byli učitelé japonské literatury. Již od dětství byl Murakami silně ovlivněn západní kulturou, zvláště západní hudbou a literaturou. Vyrostl na četbě děl od amerických spisovatelů, jakými byli např. Francis Scott Fitzgerald nebo Kurt Vonnegut a často je oddělován od ostatních japonských spisovatelů právě kvůli ovlivnění Západem. Murakami studoval divadelní umění na univerzitě Waseda v Tokiu. První práci získal v prodejně s hudebními nahrávkami, což je také místo, kde pracuje Tóru Watanabe. A když v roce 1973 studia dokončil, rozhodl se udělat něco, čím se dobrovolně vyloučil ze spořádané společnosti. Neucházel se o zaměstnání v žádné zavedené firmě, dal přednost nezávislosti a otevřel si v Tokiu jazzový bar „Peter Cat“ v Kokubundži. Mnoho jeho románů má hudební námět a názvy odkazující na klasickou hudbu. Některé knihy převzaly svůj název naopak z populárních písniček: Tancuj, tancuj, tancuj (Dance, Dance, Dance od The Beach Boys), Norské dřevo (Norwegian Wood od The Beatles) a Na jih od hranic, na západ od slunce (South of the Border od Nat King Colea).
  • První knihu vydal v roce 1979 a obdržel za ni literární ocenění Gunzo pro debutanty. O fenoménu Murakami se začíná mluvit v roce 1982, to vychází román Hon na ovci a z Murakamiho je rázem velká spisovatelská hvězda. O tři roky později vychází dílo Konec světa & Hard-boiled Wonderland za nějž autor získal prestižní Tanizakiho cenu. Murakamiho romány byly přeloženy do více než 20 jazyků. Je jedním z mála současných japonských autorů, který se prosadil celosvětově. Do japonštiny přeložil některá díla F. S. Fitzgeralda, Johna Irvinga, či Trumana Capoteho a Raymonda Carvera. V říjnu 2006 obdržel cenu Franze Kafky.

Knižní a brožované vydání

  • 4. září 1987 vyšla v nakladatelství Kodansha jako nově napsané dílo ve dvou svazcích / dílech.
    • První díl byl v Japonsku nejrozšířenějším románem v historii, dokud jej nepřekonala Kyoichi Katayama románem „Pláč pro lásku ve středu světa.“
    • V brožované vazbě vyšla 15. dubna 1991 a další upravené brožované vydání vyšlo 9. září 2004.
    • Kniha přichází s doslovem, ale brožovaná verze nikoli.

Alter ego

  • Hlavní hrdina má s autorem románu společných několik bodů.
  • Murakami o knize říká toto: „Tento příběh je v podstatě o obětech. Je to o mnoha obětech, které zemřely nebo se ztratily ve vlastním světě. Je to příběh o mnoha obětech, které zemřely a byly ztraceny.“
    • Hlavní hrdina pochází z Kobe, na univerzitu vstoupil v roce 1968, ve stejném roce jako Murakami, obor divadlo na soukromé univerzitě v Tokiu.
    • Kolej hlavního hrdiny je Wakeijuku, kam vstoupil i Murakami.
    • Dílo je někdy vnímáno jako ,,autobiografický román“, ale autor to popírá.

Časové souvislosti vzniku románu

  • Murakami opustil Japonsko se svou ženou Yoko 3. října 1986, když Japonsko zažívalo tzv. období bublinové ekonomiky – období ekonomického růstu Japonska (pouze v Japonsku); trvala 51 měsíců od prosince 1986 do února 1991.
    • V polovině října žil na řeckém ostrově Spetses, kde pracoval na překladu Velké smrtirifa C. D. B. Bryana.
    • V listopadu se přestěhoval na Mykonos, dokončil překlad a poté začal psát Norské dřevo.
    • Napsal jej do svého univerzitního sešitu propiskou.
      • Původní verze tohoto zápisníku je údajně stále v držení autora.
    • Mykonos opustil 28. prosince.
  • Pokračoval s psaním díla v Palermu na Sicílii (asi měsíc od ledna 1987), pak se přestěhoval do Říma.
    • 7. března pracoval nepřetržitě 17 hodin od časného rána a první návrh dokončil pozdě v noci.
    • Ihned poté si zapsal do deníku: „Bylo to opravdu dobré.“
    • Druhý návrh dokončil 26. března 1987.
    • Začátkem dubna předal rukopis zaměstnanci Kodansha, který přijel na Mezinárodní veletrh dětské knihy v Bologni v Itálii.
    • Název „Norské dřevo“ byl vybrán dva dny před odjezdem do Boloně.

Původ názvu díla

  • Román se původně jmenoval „Zahrada v dešti“.
    • Název pochází z Debussyho písně „Jardins sous la pluie“ (francouzsky – Zahrada v dešti) z jeho klavírní sbírky „Prints“ (Tisky).
    • Název byl změněn dva dny před předáním rukopisu nakladateli.
    • Murakami si nebyl jistý názvem, nechal svou ženu přečíst dílo a zeptal se na její názor a ona odpověděla: „Nebylo by Norské dřevo lepší?“
      • Zpočátku se zdráhal použít jako název knihy název písně Beatles, ale mnoho lidí v jeho okolí jej přesvědčovalo, že „Norské dřevo“ je daleko vhodnější název vzhledem k tématu románu.

Obálka knihy

  • Murakami sám navrhl obálku obou dílů.
    • Říká se, že jasný design ve vánočních barvách červené a zelené přitahoval pozornost mladých žen, které obvykle nečtou romány, což mělo přispět k jeho prodeji.
    • Nejprodávanější vydání bylo opatřeno zlatým páskem, ale tento zlatý pásek nebyl Murakamiho záměrem – nesouhlasil s ním, ale byl změněn nějakou dobu po vydání na žádost vydavatele.
      • Tomuto pásku se v Japonsku říká obi – jde o proužek papíru, který je připevněn ke knize jako „opasek“; většinou je na něm text odkazující na samotnou knihu.

Témata

  • Sebevražda
    • Sebevraždou končí osudy hned několika postav: Naočina sestra, Kizuki, Naoko, Nagasawova přítelkyně Hacumi; ti všichni se postupně zabijí.
    • Velkou část úvah hlavního hrdiny zabírá reflexe tohoto odcházení.
    • Recenze filmové adaptace na Aktuálně.cz od Jarmily Křenkové o tom píše: „Norské dřevo je taková duchařina naruby. Kizuki se zabil a má to vyřešené, ale jeho přátelé se životem plouží jako přízraky.“
  • Západní kultura
    • Hlavní postava může být chápána jako autobiografická z několika důvodů: Murakami kupříkladu také pracoval v obchodě s gramodeskami.
    • Důležitý je ale její postoj k japonskosti, který se s autorovým také shoduje.
      • Tóru čte západní knihy a sleduje americké filmy, zatímco jeho spolužáky zajímá zejména japonská (a občas také francouzská) literatura.

Děj

  • Devatenáctiletý Tóru Watanabe studuje drama na vysoké škole v Tokiu.
    • Je uzavřený, jeho jediný kamarád Kizuki spáchal v sedmnácti letech sebevraždu.
    • Přátelí se s dívkou Naoko, se kterou se při jejích dvacátých narozeninách intimně sblíží.
    • Krátce poté se však Naoko psychicky zhroutí, opustí školu a odejde se léčit do horské ozdravovny.
  • Na univerzitě se na konci 60. let, podobně jako v celém světě, bouří studenti.
    • Hrdina k celému dění zastává rezervovaný postoj: ideje revoluce neodmítá, ale je kritický vůči možnosti je prosadit a lidem, kteří je prosazují.
    • Díky své oblíbené knize Velký Gatsby se seznámí s ambiciózním a uznávaným bonvivánem Nagasawou, který se houževnatě připravuje na práci v diplomatických službách.
    • Tóru Nagasawovi přes jistou nevýraznost padne do oka a několikrát se vydávají na lov dívek na jednu noc.
  • Na pozvání Naoko přijede Tóru na návštěvu ozdravovny.
    • Zde se seznámí s nadanou kytaristkou Reiko, která odmalička trpěla duševními poruchami a do penzionu ji přivedly lživé pomluvy od třináctiletého děvčete, které se neumělo vyrovnat s Reičiným odmítnutím její snahy o sex.
    • Stráví zde několik idylických dní.
  • Naočin stav se však zhoršuje a začíná mít problémy s vyjadřováním.
    • Po návratu do školy se Tóru sblíží s Midori, které dříve pomáhal ošetřovat umírajícího otce.
    • Vztah dlouho nevydržel, protože Tóru měl špatné svědomí, že Naoko, jejíž zdraví se dále zhoršovalo, podvádí.
    • Naoko se vrátí do ozdravovny poté, co v nemocnici předstírala, že se uzdravuje, aby se tu oběsila.
  • Tóru pak cestuje po Japonsku, aby zmírnil svůj žal.
    • Po návratu jej přivítá Reiko, která se rozhodla vrátit do života.
    • Na posledních řádcích knihy Tóru volá Midori.

Postavy

  • Toru Watanabe
    • Je hlavní postavou a vypravěčem tohoto díla.
    • Po absolvování střední školy v Kobe nastoupil na katedru dramatu na Letterské fakultě soukromé univerzity v Tokiu.
    • Během prvního a druhého ročníku univerzity žil na koleji a po třetím ročníku univerzity se přestěhoval do Kichijoji.
    • Když byl na střední škole, měl přítelkyni, ale rozešli se, když se přestěhoval do Tokia.
    • Poté se romanticky zaplete s Naoko, ale poté, co se jí dostane lékařské péče, začnou on a Nagasawa spát s dívkami, aby kompenzovali svoji osamělost.
    • Neměl moc přátel, ani na střední a vysoké škole.
    • Po absolvování vysoké školy se věnoval psaní.
  • Kizuki
    • Watanabeho spolužák a jediný nejlepší kamarád ze střední školy.
    • Měl talent pro diskuse u kulatého stolu, které bavily Watanabeho a Naoko.
    • Jezdil na červeném motocyklu Yamaha 125cc.
    • V květnu svého třetího ročníku na střední škole spáchal bez jakéhokoli varování sebevraždu ve své garáži.
  • Naoko
    • Kizukiho přítelkyně a milenka z dětství.
    • Po absolvování dívčí střední školy zaměřené na misie v Kobe nastoupila na ženskou univerzitu na předměstí Musashino v Tokiu.
    • Po Kizukiho smrti se přestala s Watanabem vídat, ale náhodou se znovu setkali ve vlaku Chuo Line a začali se znovu poznávat.
    • Intimně se sblíží den jejích narozenin.
    • Má sestru, která spáchala sebevraždu.
    • Po nějaké době, kvůli duševní nemoci, ačkoli konkrétní jméno nemoci není uvedeno, strávila svůj život v sanatoriu zvaném Ami-ryo v Kjótu.
    • I po vstupu do sanatoria pokračuje v komunikaci s Watanabe, ale později spáchá sebevraždu.
  • Reiko
    • Žena, která je Naočinou spolubydlící v Ami Dormitory.
    • Její celé jméno je „Reiko Ishida“. Je jí 38 let. Kdysi se toužila stát pianistkou, ale neuspěla a byla třikrát hospitalizován v psychiatrické léčebně.
    • V Amiryo je osm let a učí pacienty na klavír.
    • Je také dobrá ve hře na kytaru.
    • Má bývalého manžela a svou nejstarší dceru v Jokohamě.
  • Nagasawa
    • Patří do vyššího ročníku na studentské koleji, kde žije Watanabe.
    • Jeho akademický záznam je Právnická fakulta Tokijské univerzity.
    • Jeho rodina provozuje nemocnici v Nagoji.
    • Později nastoupil na ministerstvo zahraničních věcí .
    • Na koleji je velmi respektován a dává přednost Watanabemu.
    • Svůj dojem z Watanabe popisuje jako ,,nejslušnějšího člověka, kterého jsem kdy potkal.“
    • Pozve Watanabeho a oba se vydají na lov dívek.
  • Hatsumi
    • Nagasawova mileneka.
    • Její akademický záznam pochází z ženské vysoké školy v Tokiu, kterou navštěvují „nejneobyčejnější mladé dámy“.
    • Přestože není nápadná kráska, má elegantní oblečení, inteligentní, vtipnou a jemnou osobnost, díky které Nagasawa říká: „Jsem marnotratná žena“.
    • Velmi dobře hraje kulečník.
    • Poté se rozejde s Nagasawou a provdá se za jiného muže, ale spáchá sebevraždu.

Překlady

  • Dílo bylo přeloženo zatím k roku 2012 do 35 jazyků, včetně češtiny
  • 2005 – Tomáš Jurkovič; Odeon

Filmová adaptace

  • Zatím pouze v japonské verzi
  • V roce 2010 knihu režisér Tran Anh Hung převedl do stejnojmenného filmu.

Audiokniha

Román si lze poslechnout také jako audioknihu, kterou načetli Filip Čapka, Jana Stryková a Klára Issová (nakladatelství OneHotBook) v roce 2013.

TEST

Napsat komentář