Haruki Murakami – Norské dřevo (japonsky ノルウェイの森, Noruwei no mori)
Norské dřevo je román japonského spisovatele Haruki Murakamiho z roku 1987. Název románu pochází z písničky Norwegian Wood od skupiny Beatles. Příběh je vyprávěn v retrospektivě. Čtyřicetiletý hrdina Tóru Watanabe se ohlíží na dobu, kdy mu bylo dvacet a kdy se začínal potýkat se samostatným životem.
Literární druh: epika; forma: próza; žánr: román
Exotika, milostné vztahy, nespoutaný sex, studentský život, ale také studentské bouře na konci 60 let v Tokiu, – to vše lze v románu Norské dřevo nalézt. Jeho název je zvolen podle známé písně Beatles, oblíbené skladby jedné z ústředních postav dívky Naoko. Hlavní hrdina Tóru Watanabe prožívá první roky na vysoké škole, bydlení na koleji, lásku k Naoko – sebevraždami přátel poznamenané dívce, intenzivní přátelství s živočišnou spolužačkou Midori, noční tahy Tokiem s cynickým a světáckým kamarádem Nagasawou a také smrt. Melancholický nádech celého příběhu podtrhuje sebevražda Tóruova kamaráda Kizukiho a vůbec jeho poselství „Smrt je již v našem životě skryta“. Norské dřevo nabízí směsici japonských reálií a pohledů do nejhlubšího nitra duše; zároveň přibližuje exotické prostředí, charakteristické dramatickým příběhem, mistrovsky zvládnutou minimalistickou zkratkou i nevyzpytatelností hlavních postav.
O autorovi
- Haruki Murakami (1949) je japonský spisovatel a překladatel, narozený v roce 1949 v Kjótu. Oba jeho rodiče byli učitelé japonské literatury. Již od dětství byl Murakami silně ovlivněn západní kulturou, zvláště západní hudbou a literaturou. Vyrostl na četbě děl od amerických spisovatelů, jakými byli např. Francis Scott Fitzgerald nebo Kurt Vonnegut a často je oddělován od ostatních japonských spisovatelů právě kvůli ovlivnění Západem. Murakami studoval divadelní umění na univerzitě Waseda v Tokiu. První práci získal v prodejně s hudebními nahrávkami, což je také místo, kde pracuje Tóru Watanabe. A když v roce 1973 studia dokončil, rozhodl se udělat něco, čím se dobrovolně vyloučil ze spořádané společnosti. Neucházel se o zaměstnání v žádné zavedené firmě, dal přednost nezávislosti a otevřel si v Tokiu jazzový bar „Peter Cat“ v Kokubundži. Mnoho jeho románů má hudební námět a názvy odkazující na klasickou hudbu. Některé knihy převzaly svůj název naopak z populárních písniček: Tancuj, tancuj, tancuj (Dance, Dance, Dance od The Beach Boys), Norské dřevo (Norwegian Wood od The Beatles) a Na jih od hranic, na západ od slunce (South of the Border od Nat King Colea).
- První knihu vydal v roce 1979 a obdržel za ni literární ocenění Gunzo pro debutanty. O fenoménu Murakami se začíná mluvit v roce 1982, to vychází román Hon na ovci a z Murakamiho je rázem velká spisovatelská hvězda. O tři roky později vychází dílo Konec světa & Hard-boiled Wonderland za nějž autor získal prestižní Tanizakiho cenu. Murakamiho romány byly přeloženy do více než 20 jazyků. Je jedním z mála současných japonských autorů, který se prosadil celosvětově. Do japonštiny přeložil některá díla F. S. Fitzgeralda, Johna Irvinga, či Trumana Capoteho a Raymonda Carvera. V říjnu 2006 obdržel cenu Franze Kafky.
Knižní a brožované vydání
- 4. září 1987 vyšla v nakladatelství Kodansha jako nově napsané dílo ve dvou svazcích / dílech.
- První díl byl v Japonsku nejrozšířenějším románem v historii, dokud jej nepřekonala Kyoichi Katayama románem „Pláč pro lásku ve středu světa.“
- V brožované vazbě vyšla 15. dubna 1991 a další upravené brožované vydání vyšlo 9. září 2004.
- Kniha přichází s doslovem, ale brožovaná verze nikoli.
Alter ego
- Hlavní hrdina má s autorem románu společných několik bodů.
- Murakami o knize říká toto: „Tento příběh je v podstatě o obětech. Je to o mnoha obětech, které zemřely nebo se ztratily ve vlastním světě. Je to příběh o mnoha obětech, které zemřely a byly ztraceny.“
- Hlavní hrdina pochází z Kobe, na univerzitu vstoupil v roce 1968, ve stejném roce jako Murakami, obor divadlo na soukromé univerzitě v Tokiu.
- Kolej hlavního hrdiny je Wakeijuku, kam vstoupil i Murakami.
- Dílo je někdy vnímáno jako ,,autobiografický román“, ale autor to popírá.
Časové souvislosti vzniku románu
- Murakami opustil Japonsko se svou ženou Yoko 3. října 1986, když Japonsko zažívalo tzv. období bublinové ekonomiky – období ekonomického růstu Japonska (pouze v Japonsku); trvala 51 měsíců od prosince 1986 do února 1991.
- V polovině října žil na řeckém ostrově Spetses, kde pracoval na překladu Velké smrtirifa C. D. B. Bryana.
- V listopadu se přestěhoval na Mykonos, dokončil překlad a poté začal psát Norské dřevo.
- Napsal jej do svého univerzitního sešitu propiskou.
- Původní verze tohoto zápisníku je údajně stále v držení autora.
- Mykonos opustil 28. prosince.
- Pokračoval s psaním díla v Palermu na Sicílii (asi měsíc od ledna 1987), pak se přestěhoval do Říma.
- 7. března pracoval nepřetržitě 17 hodin od časného rána a první návrh dokončil pozdě v noci.
- Ihned poté si zapsal do deníku: „Bylo to opravdu dobré.“
- Druhý návrh dokončil 26. března 1987.
- Začátkem dubna předal rukopis zaměstnanci Kodansha, který přijel na Mezinárodní veletrh dětské knihy v Bologni v Itálii.
- Název „Norské dřevo“ byl vybrán dva dny před odjezdem do Boloně.
Původ názvu díla
- Román se původně jmenoval „Zahrada v dešti“.
- Název pochází z Debussyho písně „Jardins sous la pluie“ (francouzsky – Zahrada v dešti) z jeho klavírní sbírky „Prints“ (Tisky).
- Název byl změněn dva dny před předáním rukopisu nakladateli.
- Murakami si nebyl jistý názvem, nechal svou ženu přečíst dílo a zeptal se na její názor a ona odpověděla: „Nebylo by Norské dřevo lepší?“
- Zpočátku se zdráhal použít jako název knihy název písně Beatles, ale mnoho lidí v jeho okolí jej přesvědčovalo, že „Norské dřevo“ je daleko vhodnější název vzhledem k tématu románu.
Obálka knihy
- Murakami sám navrhl obálku obou dílů.
- Říká se, že jasný design ve vánočních barvách červené a zelené přitahoval pozornost mladých žen, které obvykle nečtou romány, což mělo přispět k jeho prodeji.
- Nejprodávanější vydání bylo opatřeno zlatým páskem, ale tento zlatý pásek nebyl Murakamiho záměrem – nesouhlasil s ním, ale byl změněn nějakou dobu po vydání na žádost vydavatele.
- Tomuto pásku se v Japonsku říká obi – jde o proužek papíru, který je připevněn ke knize jako „opasek“; většinou je na něm text odkazující na samotnou knihu.
Témata
- Sebevražda
- Sebevraždou končí osudy hned několika postav: Naočina sestra, Kizuki, Naoko, Nagasawova přítelkyně Hacumi; ti všichni se postupně zabijí.
- Velkou část úvah hlavního hrdiny zabírá reflexe tohoto odcházení.
- Recenze filmové adaptace na Aktuálně.cz od Jarmily Křenkové o tom píše: „Norské dřevo je taková duchařina naruby. Kizuki se zabil a má to vyřešené, ale jeho přátelé se životem plouží jako přízraky.“
- Západní kultura
- Hlavní postava může být chápána jako autobiografická z několika důvodů: Murakami kupříkladu také pracoval v obchodě s gramodeskami.
- Důležitý je ale její postoj k japonskosti, který se s autorovým také shoduje.
- Tóru čte západní knihy a sleduje americké filmy, zatímco jeho spolužáky zajímá zejména japonská (a občas také francouzská) literatura.
Děj
- Devatenáctiletý Tóru Watanabe studuje drama na vysoké škole v Tokiu.
- Je uzavřený, jeho jediný kamarád Kizuki spáchal v sedmnácti letech sebevraždu.
- Přátelí se s dívkou Naoko, se kterou se při jejích dvacátých narozeninách intimně sblíží.
- Krátce poté se však Naoko psychicky zhroutí, opustí školu a odejde se léčit do horské ozdravovny.
- Na univerzitě se na konci 60. let, podobně jako v celém světě, bouří studenti.
- Hrdina k celému dění zastává rezervovaný postoj: ideje revoluce neodmítá, ale je kritický vůči možnosti je prosadit a lidem, kteří je prosazují.
- Díky své oblíbené knize Velký Gatsby se seznámí s ambiciózním a uznávaným bonvivánem Nagasawou, který se houževnatě připravuje na práci v diplomatických službách.
- Tóru Nagasawovi přes jistou nevýraznost padne do oka a několikrát se vydávají na lov dívek na jednu noc.
- Na pozvání Naoko přijede Tóru na návštěvu ozdravovny.
- Zde se seznámí s nadanou kytaristkou Reiko, která odmalička trpěla duševními poruchami a do penzionu ji přivedly lživé pomluvy od třináctiletého děvčete, které se neumělo vyrovnat s Reičiným odmítnutím její snahy o sex.
- Stráví zde několik idylických dní.
- Naočin stav se však zhoršuje a začíná mít problémy s vyjadřováním.
- Po návratu do školy se Tóru sblíží s Midori, které dříve pomáhal ošetřovat umírajícího otce.
- Vztah dlouho nevydržel, protože Tóru měl špatné svědomí, že Naoko, jejíž zdraví se dále zhoršovalo, podvádí.
- Naoko se vrátí do ozdravovny poté, co v nemocnici předstírala, že se uzdravuje, aby se tu oběsila.
- Tóru pak cestuje po Japonsku, aby zmírnil svůj žal.
- Po návratu jej přivítá Reiko, která se rozhodla vrátit do života.
- Na posledních řádcích knihy Tóru volá Midori.
Postavy
- Toru Watanabe
- Je hlavní postavou a vypravěčem tohoto díla.
- Po absolvování střední školy v Kobe nastoupil na katedru dramatu na Letterské fakultě soukromé univerzity v Tokiu.
- Během prvního a druhého ročníku univerzity žil na koleji a po třetím ročníku univerzity se přestěhoval do Kichijoji.
- Když byl na střední škole, měl přítelkyni, ale rozešli se, když se přestěhoval do Tokia.
- Poté se romanticky zaplete s Naoko, ale poté, co se jí dostane lékařské péče, začnou on a Nagasawa spát s dívkami, aby kompenzovali svoji osamělost.
- Neměl moc přátel, ani na střední a vysoké škole.
- Po absolvování vysoké školy se věnoval psaní.
- Kizuki
- Watanabeho spolužák a jediný nejlepší kamarád ze střední školy.
- Měl talent pro diskuse u kulatého stolu, které bavily Watanabeho a Naoko.
- Jezdil na červeném motocyklu Yamaha 125cc.
- V květnu svého třetího ročníku na střední škole spáchal bez jakéhokoli varování sebevraždu ve své garáži.
- Naoko
- Kizukiho přítelkyně a milenka z dětství.
- Po absolvování dívčí střední školy zaměřené na misie v Kobe nastoupila na ženskou univerzitu na předměstí Musashino v Tokiu.
- Po Kizukiho smrti se přestala s Watanabem vídat, ale náhodou se znovu setkali ve vlaku Chuo Line a začali se znovu poznávat.
- Intimně se sblíží den jejích narozenin.
- Má sestru, která spáchala sebevraždu.
- Po nějaké době, kvůli duševní nemoci, ačkoli konkrétní jméno nemoci není uvedeno, strávila svůj život v sanatoriu zvaném Ami-ryo v Kjótu.
- I po vstupu do sanatoria pokračuje v komunikaci s Watanabe, ale později spáchá sebevraždu.
- Reiko
- Žena, která je Naočinou spolubydlící v Ami Dormitory.
- Její celé jméno je „Reiko Ishida“. Je jí 38 let. Kdysi se toužila stát pianistkou, ale neuspěla a byla třikrát hospitalizován v psychiatrické léčebně.
- V Amiryo je osm let a učí pacienty na klavír.
- Je také dobrá ve hře na kytaru.
- Má bývalého manžela a svou nejstarší dceru v Jokohamě.
- Nagasawa
- Patří do vyššího ročníku na studentské koleji, kde žije Watanabe.
- Jeho akademický záznam je Právnická fakulta Tokijské univerzity.
- Jeho rodina provozuje nemocnici v Nagoji.
- Později nastoupil na ministerstvo zahraničních věcí .
- Na koleji je velmi respektován a dává přednost Watanabemu.
- Svůj dojem z Watanabe popisuje jako ,,nejslušnějšího člověka, kterého jsem kdy potkal.“
- Pozve Watanabeho a oba se vydají na lov dívek.
- Hatsumi
- Nagasawova mileneka.
- Její akademický záznam pochází z ženské vysoké školy v Tokiu, kterou navštěvují „nejneobyčejnější mladé dámy“.
- Přestože není nápadná kráska, má elegantní oblečení, inteligentní, vtipnou a jemnou osobnost, díky které Nagasawa říká: „Jsem marnotratná žena“.
- Velmi dobře hraje kulečník.
- Poté se rozejde s Nagasawou a provdá se za jiného muže, ale spáchá sebevraždu.
Překlady
- Dílo bylo přeloženo zatím k roku 2012 do 35 jazyků, včetně češtiny
- 2005 – Tomáš Jurkovič; Odeon
Filmová adaptace
- Zatím pouze v japonské verzi
- V roce 2010 knihu režisér Tran Anh Hung převedl do stejnojmenného filmu.
Audiokniha
Román si lze poslechnout také jako audioknihu, kterou načetli Filip Čapka, Jana Stryková a Klára Issová (nakladatelství OneHotBook) v roce 2013.