Utrpení mladého Werthera

Johan Wolfgang Goethe – Utrpení mladého Werthera – německý dvoudílný milostný román v dopisech

Utrpení mladého Werthera (německy Die Leiden des jungen Werthers) 1774, přepracováno 1787 je německý dvoudílný milostný román v dopisech, jenž spadá do Goethova období Strum und Drang; založil autorovu světovou slávu.

Literární druh: epika, forma: próza, žánr: román


Sturm und Drang

  • Sturm und Drang (do češtiny tradičně překládáno jako „Bouře a vzdor“) bylo německé preromantické literární hnutí, působící v 18. století, zejména v letech 1767 – 1785.
  • Sturm und Drang získalo své jméno podle stejnojmenné hry Friedricha Maximiliana Klingera.
    • Název se obtížně překládá, protože Sturm může znamenat jak bouři, tak také útok, a Drang je také touha, pud, nápor.
  • Podle svého programu se někdy označuje jako „éra géniů“ (německy Geniezeit).
  • Rysy jsou téměř stejné jako u preromantismu.
    • Idealizace individuální vzpoury jedince (hrdina většinou končí tragicky).

  • Ústředním motivem U.m.W. je tragické ztroskotání nadaného a senzitivního mladého muže
    • jednak v lásce k Lottě, snoubence a později ženě jeho přítele Alberta Kestnera
    • jednak v úsilí o seberealizaci v zaměstnání a ve společenském životě
  • 1. část (květen – září 1771) konči Wertherovým útěkem z Lottina městečka Walheimu.
  • 2. část (říjen 1771 – prosinec 1772) začíná záznamem hrdinových zkušeností z pobytu na novém působišti na velvyslanectví, pokračuje líčením návratu k Lottě a končí jeho sebevraždou.
  • Wertherovy dopisy jsou podávány jako „skutečné„, rámcuje je „vydavatelův“ úvod a závěrečná zpráva o hrdinové smrti.
    • Inspirací prý byla Goethova nenaplněná láska k dívce jménem Charlotte Buff z roku 1774.
    • Je psán formou dopisů v ich-formě.
      • Příběh začíná tím, že se mladý umělec Werther přestěhuje do malého města Waldheim (jak autor v knize uvádí, má to být smyšlené místo, ve skutečnosti se jednalo o hesenské město Wetzlar), kde se seznamuje s venkovským životem.
      • Seznámí se s Lottou, která je zasnoubena s postarším mužem Albertem.
      • Werther se do Lotty hluboce zamiluje.
      • Proto prožívá a ve svých dopisech popisuje neskutečné utrpení, které ho dovede až k sebevraždě.
      • Děj knihy se odehrává během dvou let (dopisy začínají v květnu a končí následujícího roku v prosinci).
      • Počasí a roční období se odrážejí na Wertherově myšlení, chování a pocitech.
  • U.m.W. je kombinaci románu v dopisech a románu-deníku (jednolitější 1. část obsahuje hrdinovy listy příteli Vilémovi, 2. část obsahuje i dva listy Lottě a „vydavatelský“ komentář)
  • Zvolený tvar citové zainteresovaného vyprávění v 1. osobě umožnil postavit do středu díla přímo bohatý vnitřní svět hlavního hrdiny (rousseauovský obdivovatel přírody, ctitel Homéra, citlivá, vznětlivá a vášnivá povaha), ve kterém jako by byl zkoncentrován životní pocit světobolu, zachvacujícího Evropu na sklonku 18. stol.
    • Tento tragický podtón, nacházející v závěru tematické reflexe i v obrazech nostalgické podzimní přírody, se přirozeně odvolává k dobové autoritě Macphersonových Básní Ossianových (Goethe byl prvním něm. překladatelem „Ossiana”).
    • Subtilním líčením duševních stavů, jemuž použitá vydavatelská fikce poskytla zdání naprosté autenticity, přineslo do německé literatury novou kvalitu, která znamenala revoluční zásah do literární tradice i po stránce jazykové (emocionálně podbarvená řeč plná citoslovcí, elips, přerývaných vět, zvolacích konstrukcí).
  • Autobiografické pozadí U.m.W. tvoří Goethova soudní praxe ve Wetzlaru a jeho přátelství s Charlottou Buffovou, snoubenkou Alberta Kestnera, rovněž jeho vztah k šestnáctileté Maximilianě Larocheové (dcera tehdy známé spisovatelky Sophie Larocheové, provdaná později za podstatně staršího frankfurtského obchodníka Brentana, matka romantických básníků Clemense Brentana a Bettiny von Arnim).
  • Předlohou vlastního dějového vyústění byla sebevražda Goethova kolegy – mladého právníka a filozofa K. W. Jerusalema (1772, pistolí vypůjčenou od Kestnera), která se stala senzací a dala podnět k úvahám o právu člověka na smrt vlastní rukou.
    • Literární podněty byla zvláště poezie smrti v domněle lidové skladbě Ossianově, sentimentalistické romány v dopisech S. Richardsona, Rousseauova Nová Heloisa, Klopstockovy ódy a náboženský pietismus (J. K. Lavater).
  • Román měl velký ohlas, vyvolal tzv. wertherovskou horečku a celou vlnu sebevražd.
    • Traduje se, že po vydání této knížky následovala vlna sebevražd.
      • Pro toto tvrzení existují přímé i nepřímé důkazy.
      • Studie mluví okolo tuctu takových případů.
      • Mezi nepřímé důkazy patří fakt, že v čelo druhého vydání považoval Goethe za nutné umístit jako motto výstrahu pro senzitivní čtenáře: „Buď muž a nenásleduj mne!“
        • Lidé se s Wertherem ztotožňovali a nacházeli v něm sami sebe.
        • Wetzlar se stal poutním místem, kam jezdili zamilovaní mladí lidé.
        • Goethe si tímto románem získal velkou slávu, i když se od něj ve starším věku distancoval. Kniha ovlivnila i tehdejší módu (viz níže).
        • Je založena na pocitech, dějová linie je potlačena. Byla přeložena do jazyků celé Evropy i mnoha zemí Asie.

  • Zasáhl i do evropské módy (modrý frak, žlutá vesta a holínky, klobouky à la Charlotte), Wetzlar se stal poutním místem.
  • U.m.W. bylo přeloženo do všech evropských jazyků (do 1777 tři francozské překlady, 1779 angl., 1786 premiéra anglického dramatu Werther), pronikl i do Asie.
    • Stal se oblíbenou četbou Napoleonovou i francouzských romantiků.
    • Vznikaly romány, dramata, parodie, kramářské písně „podle Werthera“.
    • Osvícenci zaujali k U.m.W. postoj odmítavý: G. E. Lessing se domníval, že by „takový horký produkt“, nemá-li působit víc zla než dobra, musel mít „ještě malý studený dovětek“, a žádal od Goetha ještě „kapitolku na konec; a čím cyničtější, tím lépe“.
    • Lessingův přítel F. Nicolai v díle Radosti mladého Werthera (1775) parodicky změnil vyznění: Albert ve šlechetném hnutí mysli postoupí Lottu Wertherovi a vše dobře skončí svatbou a narozením potomka.
  • Sám Goethe napsal 1775 báseň, již se od románu distancuje.
    • 1782 – 86 U.m.W. přepracoval, 2. verze vyšla 1787 jako Leiden des jungen Werthers se změnami kompozičními i stylistickými (z ohledu na Kestnerovy podtrženy Wertherovy patologické rysy, byla zdůrazněna Albertova ušlechtilost, změněny detaily zvláště v epizodách, zesílena alternativa vraždy nebo sebevraždy uvedením analogického příběhu selského chlapce, který zabije soka v lásce).

Obsah

  • Werther přijíždí na vesnici, aby se zde věnoval zejména malování. Po nějaké době, kdy si užívá samoty, jede Werther na ples v kočáře s několika přítelkyněmi. S nimi jede také Lotta. Mladé, hezké děvče, které má od matčiny smrti na povel celou domácnost. Lotta se má provdat za Alberta, dobrého a poctivého úředníka, který je nyní na cestách. Na plese tančí s Wertherem, který se do Lotty zamiluje.
  • Od tohoto dne ji navštěvuje skoro denně a podnikají dlouhé procházky. Po čase přijíždí Albert. Werther, který už nesnese déle pobývat v přítomnosti ženy, do které je bezhlavě zamilován, avšak která zároveň patří jinému, vstupuje do služeb na velvyslanectví. Seznamuje se zde s dívkou, která mu připomíná Lottu a tráví s ní nějaký čas. Dopisuje si s Lottou, která je již provdána za Alberta. Mezi ním a úředníky dochází k neshodám, rozhodne se tedy déle nezůstat a místo opouští.
  • Werther se vrací na venkov, kde se opět začne stýkat s Lottou. Albert začíná trochu žárlit, avšak jeho galantnost a povaha mu nedovoluje nahlas vyslovit své myšlenky. Před Vánocemi odjíždí Albert navštívit známé, Werther se opět schází s Lottou. Vyznává jí svou lásku. Ta poznává, že Werthera nejspíše také miluje, avšak její čest jí nedovolí klamat manžela. Werther odchází domů, napíše dlouhý dopis Lottě a pošle k Albertovi sluhu s prosbou o vypůjčení dvou zbraní, které dle svého tvrzení má na cestu, kterou hodlá vykonat. I když Lotta tuší nějaké neštěstí, postrkována Albertem je sluhovi předá.
  • Werther se o půlnoci téhož dne těžce zraní střelou z pistole. Ráno je nalezen sluhou, který jde neštěstí oznámit otci Lotty. Před polednem Werther umírá i se svými nenaplněnými city. Je pohřben u dvou lip; v místě, které si sám určil.

Postavy

  • Werther – Mladý malíř, příslušník německé střední třídy. Miluje přírodu, dlouhé procházky s Lottou, popisy přírody v knize. Nehne se bez Homérovy Odyssey, jeho nejoblíbenější knihy. Nesnáší rozdělení společnosti na stavy, protože brání navázání vztahu mezi lidmi. Je velmi citlivý ke svému okolí a silně zamilovaný do Lotty.
  • Lotta – Milá, slušná žena z venkova. Provdala se za Alberta, kterého sice nemiluje, ale chová k němu úctu a je mu zavázána za vše co pro ni udělal. Má ráda Werthera, možná ho i miluje, ale odmítá ho z úcty ke svému manželovi.
  • Albert – Úředník, který s Wertherem naváže přátelský vztah. Rozdělí je až Albertova oprávněná žárlivost a Wertherova láska k Lottě, ale Albertovi jeho vychování nedovoluje se nějak vyjádřit. Velmi čestný a dobře vychovaný muž.
  • Vilém – Přítel Werthera, kterému je adresována většina dopisů (později jsou adresovány i Lottě).

Česká vydání

  • Utrpení mladého Werthera, Praha: Jan Otto 1901, přeložil Emanuel Miřiovský, znovu 1922 a 1928.
  • Utrpení mladého Werthera, Praha: Jan Toužimský 1920, přeložil Oskar Reindl, znovu 1922.
  • Utrpení mladého Werthera, Praha: František Topič 1925, přeložil Alfons Breska.
  • Utrpení mladého Werthera, Praha: František Borový 1927, přeložil Erik Adolf Saudek.
  • Utrpení mladého Werthera, Praha: Rudolf Kmoch 1942, přeložil Arno Kraus.
  • Utrpení mladého Werthera, Praha: SNKLHU 1954, přeložil Oskar Reindl, znovu 1956.
  • Utrpení mladého Werthera, Praha: SNKLU 1965, přeložil Erik Adolf Saudek.
  • Utrpení mladého Werthera, Praha: Mladá fronta 1968, přeložil Erik Adolf Saudek.
  • Utrpení mladého Werthera, Praha: Odeon 1968, přeložil Erik Adolf Saudek.
  • Utrpení mladého Werthera, Praha: Aurora 1995, přeložil Erik Adolf Saudek, znovu 1999.
  • Utrpení mladého Werthera, Praha: Odeon 2017, přeložila Jana Zoubková.
  • Utrpení mladého Werthera, Praha: Československý spisovatel 2018, přeložil Erik Adolf Saudek.

Filmové adaptace

  • Werther (1910), francouzský němý film, režie Henri Pouctal.
  • Werther (1922), francouzský němý film, režie Germaine Dulac.
  • Werther (1938), francouzský film, režie Max Ophüls.
  • Begegnung mit Werther (1949), německý film, režie Karl-Heinz Stroux.
  • Die Leiden des jungen Werthers (1976), východoněmecký film, režie Egon Günther.
  • Werther (1986), španělský film, režie Pilar Miró.
  • Werther (1986), československo-německý televizní film, zpracování Massenetovy opery s Peterem Dvorským v titulní roli, režie Libor Dvorský a Petr Weigl.
  • Страдания юного Вертера (2004, Stradanija junogo Vertera, ruský film, režie Esther Schaer.
  • Werther (2008), německý televizní film, režie Uwe Janson.
  • Werther (2010), francouzský televizní film, zpracování Massenetovy opery s Jonasem Kaufmannem v titulní roli, režie Benoît Jacquot.
  • Werther (2020), rakouský televizní film, zpracování Masseneotvy opery s Piotrem Beczałou v titulní roli, režie Ella Gallieni.

TEST

Napsat komentář