Blog

William Shakespeare – Kupec benátský – alžbětinská komedie o 5 jednáních

Kupec benátský (anglicky The Merchant of Venice) je divadelní hra, komedie, Williama Shakespeara, napsaná mezi lety 1596–1598. Ačkoliv je tato hra běžně řazena mezi komedie a sdílí spolu s ostatními Shakespearovými romantickými komediemi některé jejich typické aspekty, divák si ji pamatuje spíše díky jejím dramaticky vypjatým scénám (mezi něž nepochybně patří Shylockův známý monolog „Nemá Žid oči?“ z 1. scény 3. jednání, či Porciin monolog o milosrdenství z 1. scény 4. jednání).

William Shakespeare (asi *23. dubna, pokřtěn 26. dubna 1564, Stratford nad Avonou – †3. května 1616 podle gregoriánského kalendáře, Stratford nad Avonou) – Za jeho datum narození je některými autory považován 23. duben, neboť v té době bylo zvykem křtít chlapce tři dny po jejich narození.

Literární druh: drama; žánr: komedie

Tvůrčí období Williama Shakespeareho

1. období

• rané období (1590 – 93)
  • napodobující klasické vzory
  • převažují historické hry (3 díly Jindřicha VI., Richard III.)
  • čerpají z anglických kronik
  • a rané komedie (Komedie omylů, Zkrocení zlé ženy, Dva veronští páni, Marná lásky snaha)

2. období

• období zrání (1594 – 1600)
  • napsal romantickou tragédii o zmarněné lásce veronských milenců Romeo a Julie
  • historické hry Richard II., Jindřich IV., Jindřich V.
  • optimistické komedie Sen noci svatojanské, spojující motivy lásky a lidové mýty, a Kupec benátský o vítězství rozumu a lásky nad zatvrzelostí a necitlivostí
  • pastorálu Jak se vám líbí, Večer tříkrálový o záměnách lásky i totožnosti, Mnoho povyku pro nic a Veselé paničky windsorské

3. období

• období velkých tragédií a tragikomedií – (1601 – 08), kdy Shakespearovo charakterizační umění dosáhlo vrcholu
  • Hamlet vychází z tragédie pomsty, avšak důraz je v něm položen na mravní dilema hlavního hrdiny, jenž má zabít vraha svého otce
  • Othello ukazuje, jak intrikami lze i v čestném člověku probudit slabiny a vášně, které vedou k spáchání zločinu
  • hrdinou tragédie Macbeth je muž, kterého k zločinu přivede jeho vlastní ctižádost
  • Král Lear odhaluje nemilosrdnou ziskuchtivost, jejíž obětí se stává starý pošetilý král, neschopný rozeznat dobrotivé a milující srdce své nejmladší dcery
  • Troilus a Kressida je satira na válku a zradu lásky
  • Dobrý konec všechno spraví a Půjčka za oplátku patří mezi tzv. problémové hry (hořké komedie)

4. období

• dramatické romance
  • po roce 1608
    • Perikles, Cymbelín, Zimní pohádka, Bouře a Jindřich VIII.
    • Shakespeare v nich uplatnil nové dramatické postupy
      • některé z těchto pozdních her byly psány ve spolupráci s jinými autory

Poezie

• ze Shakespearovy poezie je nejvýznamnější soubor 154 sonetů, adresovaných zčásti mladému příteli, zčásti tajemné černé dámě
• tematický záběr je široký, od kontemplací o času a nesmrtelnosti až po ostrou společenskou kritiku
• Zneuctění Lukrécie je hrdinská výpravná skladba s antickým námětem
• Venuše a Adonis je lyrickoepická báseň inspirovaná Ovidiovými Proměnami
• elegie Fénix a hrdlička předjímá metafyzickou poezii

---

Literárně historický kontext

• Renesance
  • Počátky renesance jsou obvykle kladeny do severní Itálie na přelomu 13. století a 14. století – někdy se uvádí 2. pol. 14. stol. nebo rok 1350. Kolébkou renesance jsou pak městské státy v Itálii – především město Florencie – někdy se uvádí „jednoznačně“ především město Florencie. Prim mezi nově vznikajícími městskými státy hrála taková města, která se účastnila námořního obchodu a obchodování vůbec (řemeslná výroba). Současně dochází i k rozvoji bankovnictví. Tento stav má své kořeny už ve 12. stol.!!!
    • Benátky, Janov, Pisa – námořní obchod
    • Florencie, Siena – bankovnictví – půjčování peněz
    • Florencie, Lucca – rozvoj řemeslné výroby
  • Předpokladem pro rozvoj měst bylo především:
    • vymanění měst z nadvlády šlechty a církve
    • města se začala utvářet samosprávné celky – jakési komuny = téměř samostatné městské státy
      • vznikají samosprávná města
    • ve městech sídlila velká část šlechty a zbytek šlechty, žijící na venkově, se stěhoval do měst
    • města vlastnila velký podíl na pozemcích kolem nich
    • šlechtické rody přestaly soutěžit s bohatými městskými rody, i mezi sebou, a propojily se s nimi pomocí sňatkové politiky = tzv. sňatky z rozumu
    • tak vzniká nový vládnoucí měšťansko-šlechtický patriciát

Hospodářský rozkvět měst vedl k uvolňování finančních prostředků do oblasti kultury, stavitelství, … Vzniká nový typ bohatého šlechtice a měšťana – tzv. mecenáš. Mecenáši tak prezentují své bohatství navenek a předhánějí se v zaměstnávání známých umělců, architektů, astronomů apod. Tak se stane, že umělec už není anonymní jako ve středověku, ale má své konkrétné jméno, které je zárukou kvality a prestiže.

• Humanismus
  • V souvislosti s renesancí se hovoří o humanismu – renesančním humanismu. Humanismus je bytostnou součástí renesance. Jestliže byla samotná epocha renesance nastartována ekonomickým blahobytem italských měst, pak humanismus byl nastartován touhou po vědění a osvobozením od pevně stanovených církevních dogmat. Do popředí se dostává zájem o jazyky a jejich studium – zvláště řečtiny, vědy, filozofii, umění a poezii klasické antiky – zvláště po r. 1453, kdy byl dobyt Turky Cařihrad a řečtí intelektuálové prchli do italských měst. To je v příkrém rozporu se středověkými hodnotami – pokora, zkoumání svého nitra a pasivita. Do popředí se staví vlastní názor umělce nikoliv církve. Pojetí krásy je na samém umělci – slouží jako prezentace hlubší vnitřní ctnosti a hodnot. Dochází tak k čím dál většímu rozporu mezi humanismem a náboženským učením, který vyústí v náboženské procesy – G. Galileo, G. Bruno; pronásledování vědců, filozofů, astronomů – hovoří se o tzv. krizi renesančního humanismu.
  • Původně byl humanismus otázkou bohaté šlechty a měšťanstva. Později se rozšířil i do středních vrstev – řemeslníci, studenti, …Velký vliv na rozšíření humanismu měl vynález knihtisku – zlevnil produkci knih, zrychlil jejich šíření.
  • Obecně se humanismus definuje jako odvrácení pozornosti od boha a náboženských otázek a věnování se především člověku a jeho pozemským záležitostem.

Anglická renesance

• Anglická renesance je termín užívaný pro kulturně a umělecky významné období v anglických dějinách, které začalo někdy na začátku 16. století a končí v polovině 17. století, a které se inspirovalo renesančním uměním severní Itálie.
• Pojem někdy bývá nesprávně spojován pouze s dobou vlády Alžběty I. (vládla 1558 – 1603), respektive s dobou Shakespearovou. Nové trendy se ale objevují v umění už na dvoře předcházejících Tudorovců, nejvýznamněji na dvoře Jindřicha VIII. a časově dlouho přesahují smrt Alžběty I. nebo Williama Shakespeara v roce 1616.
• Na severu (myšleno zeměpisně – na sever od Itálie) se renesance jako umělecký styl vyvinula pomaleji a ne tak nárazovitě jako v Itálii. Je nutné si také uvědomit časový rozdíl, který existuje mezi italskou a anglickou renesancí. Doba Petrarkova je od doby Shakespearovy vzdálena 200 let. V době, kdy renesanční myšlenky přicházejí do Anglie, se již v Itálii prosazuje manýrismus (přechod mezi renesancí a barokem).
• Stejně jako v ostatních severoalpských zemích zde (v Anglii) antický vzor neměl velký vliv. Angličané se nechali ovlivnit čistě italskou renesancí, ne jejími vzory – tzn., že se nenechali ovlivnit antikou.
• Jestliže v Itálii hrají prim vizuální umění jako malířství nebo sochařství, tak v Anglii se hlavní zájem upíral k literatuře.

Folio a kvarto

• Folio nebo in folio (z lat. folium, list), zkráceně také 2° nebo fo, je označení pro největší formát knih, který vzniká jedním přeložením archu papíru. Foliový formát má obvykle výšku 380 mm nebo větší. Kniha tohoto formátu se nazývala foliant. Dnes by se podobal formátu A3, folio ma 4 strany = 4xA3.
• je vydaná sbírka her Williama Shakespeara z roku 1623. Moderní vědci obyčejně odkazují na toto dílo jako na První folio.
  • První folio – sbírka byla vytištěna v knižním formátu folio s výškou hřbetu asi 40 cm a obsahuje 36 her. Byla připravena Shakespearovými kolegy Johnem Hemingesem a Henrym Condellem.
    • Ačkoli osmnáct Shakespearových her bylo vydáno ve formátu quarto (dvojí přeložení, dnes A4, kvarto má 8 stran = 8xA4) před rokem 1623, tak První folio je pravděpodobně jediný spolehlivý zdroj pro asi dvacet jeho her a cenný zdroj textu i pro mnohé z těch, které byly vydané předtím. Folio zahrnuje všechny hry obecně připisované Shakespearovi s výjimkou her Perikles, Dva vznešení příbuzní a dvou ztracených her Cardenio a Love’s Labour’s Won.

Kompozice hry

Většina hry se odehrává v Benátkách a část v neznámé zemi Belmont (sídlo Portiino na pevnině). V Benátkách jsou jednotlivé scény zasazeny na: ulici, náměstí, či do pokoje / domu Shylockově (případně před ním) a do soudní síně. V Belmontu jsou scény zasazeny do komnaty Portiiny, případně do zahrady jejího domu, nebo před její dům.

5 jednání – dohromady 20 scén

• 1. jednání – 3 scény
  • Benátky. – Ulice. Vystoupí ANTONIO, SALARINO a SALANIO.
  • Belmont. – Komnata u Portie. Vystoupí PORTIE a NERISSA
  • Benátky. – Náměstí. Vystoupí BASSANIO a SHYLOCK
• 2. jednání – 9 scén
  • Belmont. – Komnata v domě Portiině. Tuš (fanfára). – Vystoupí PRINC MAROKÁNSKÝ a jeho DRUŽINA – PORTIE, NERISSA a jiní v průvodu.
  • Benátky. – Ulice. Vystoupí LAUNCELOT
  • Tamtéž. – Pokoj v domě Shylockově. Vystoupí JESSIKA a LAUNCELOT
  • Tamtéž. – Ulice. Vystoupí GRATIANO, LORENZO, SALARINO a SALANIO.
  • Tamtéž. – Před domem Shylockovým. Vystoupí SHYLOCK a LAUNCELOT
  • Tamtéž. Vystoupí GRATIANO a SALARINO maskováni
  • Belmont. – Komnata v domě Portiině. – Tuš (fanfára). Vystoupí PORTIE, PRINC MAROKÁNSKÝ a jejich DRUŽINY
  • Benátky. – Ulice. Vystoupí SALARINO a SALANIO
  • Belmont. – Komnata v domě Portiině. Vystoupí NERISSA a SLOUŽÍCÍ
• 3. jednání – 5 scén
  • Benátky. – Ulice. Vystoupí SALANIO a SALARINO
  • Belmont. – Komnata v domě Portiině. Vystoupí BASSANIO, PORTIE, GRATIANO, NERISSA a DRUŽINA
  • Benátky. – Ulice. Vystoupí SHYLOCK, SALARINO, ANTONIO a ŽALÁŘNÍK
  • Belmont. – Komnata v domě Portiině. Vystoupí PORTIE, NERISSA, LORENZO, JESSIKA a BALTAZAR.
  • Tamtéž. – Zahrada. Vystoupí LAUNCELOT a JESSIKA
• 4. jednání – 2 scény
  • Benátky. – Soudní síň. Vystoupí VÉVODA, SENÁTOŘI, ANTONIO, BASSANIO, GRATIANO, SALERIO a jiní.
  • Tamtéž. – Ulice. Vystoupí PORTIE a NERISSA.
• 5. jednání – 1 scéna
  • Belmont. – Před domem Portiiným. Vystoupí LORENZO a JESSIKA.

Postavy

• vévoda benátský
• princ marokánský, princ aragonský – nápadníci Portiini
• Antonio – kupec benátský
• Bassanio – jeho přítel
• Salanio, Salarino, Gratiano, Salerio – přátelé Antoniovi a Bassaniovi
• Lorenzo – milenec Jessičin
• Shylock – bohatý žid
• Tubal – žid, jeho přítel
• Launcelot Gobbo – sluha Shylockův
• starý Gobbo – otec Launcelotův
• Leonardo – sloužící Bassaniův
• Baltazar, Stefano – sloužící Portiini
• Portie – bohatá dědička
• Nerissa – její společnice
• Jessika – dcera Shylockova
• benátští šlechtici. senátoři a úředníci při soudním dvoru
• žalářník
• služebnictvo Portiino a jiná družina

Hlavní postavou, oním kupcem ze samotného názvu hry, však není Žid Shylock, který, ač nejznámější a nejdůležitější postava hry, je povoláním lichvář; oním kupcem je křesťanský kupec Antonio. Konečně, toto rozvržení rolí je zřejmé již z titulní stránky prvního kvartového vydání uvádějící hru samotnou.

Hra je představena jako The moſt excellent Hiſtorie of the Merchant of Venice. With the extreame crueltie of Shylock the Iewe towards the ſayd Merchant, in cutting a iuſt pound of his fleſh: and the obtayning of Portia by the choyſe of three cheſts (tj. Převýborný příběh Kupce benátského, v němž nad pomyšlení krutý Žid Shylock řečenému Kupci vyřízne libru masa z těla a Porcie je získána volbou tří skříněk).

Charakteristika díla

• Vyzdvihuje schopnost žen se v této době prosadit. Jejich energii a vynalézavost (Porcie, Nerissa, Jessika).
• Vysmívá se lidské naivitě, přežitkům.
• Kritizuje hamižnost, bezcitnost.
  • Židé byli vnímání jako veliké zlo v křesťanském světe, a proto taky lichváři Shylockovi přisoudil ty nejhorší vlastnosti.
  • V dnešní době se proto může tohle dílo jevit i jako antisemitistické. Tak bylo posuzováno i nacisty.
• Výsměch lichvářství a lidské důvěřivosti
  • Autor popisuje nevraživost mezi křesťany a Židy. Ponižování Židů u nich nenávist.
• V tomto příběhu se utkává počestnost, dobrota a velkorysost kupce Antonia s lakotou a pomstychtivostí lichváře žida Shylocka.

Obsah

• Mladý a před časem ještě bohatý šlechtic Bassanio z Benátek se chce ucházet o ruku krásné a zámožné Porcie. Ovšem vinou nezřízeného a bohémského života upadne do dluhů a bez peněz se ostatním nápadníkům nemůže vyrovnat. Požádá tedy svého přítele Antonia, bohatého benátského kupce, aby mu půjčil tři tisíce tolarů. Křesťan Antonio by mu je půjčil rád, a to podle svého zvyku bez úroků, ale všechno jeho bohatství je právě naloženo na lodích plujících po celém světě. Rozhodne se ale, že si pro svého přítele vypůjčí od lakotného Žida Shylocka, ačkoli se tito dva ze srdce nenávidí. Shylock peníze půjčí, a to dokonce bez úroků. Ovšem Shylock si místo toho stanoví podmínkou, že pokud mu peníze nebudou do 3 měsíců vráceny, bude smět z Antoniova těla vyříznout jednu libru masa. Antonio úpis podepíše, protože lodě s jeho majetkem se mají do této doby do Benátek vrátit, takže by měl stihnout půjčku splatit.
• Porcie žije ve svém paláci v Belmontu nedaleko Benátek. Je nešťastná, protože její otec jí před smrtí ve své poslední vůli odepřel právo na svobodnou volbu ženicha. Místo toho nechal zhotovit tři skříňky, zlatou, stříbrnou a olověnou, a každý, kdo by se chtěl ucházet o ruku jeho dcery, si musí vybrat jednu z nich, a najde-li v ní podobiznu Porcie, může si ji vzít za manželku. Nevýhoda této loterie spočívá v tom, že kdo neuspěje, nesmí se až do konce života ucházet o jakoukoli další ženu. Na to doplatí marocký kníže, který otevře zlatou truhlu, a kníže aragonský, který otevře stříbrnou. Ani o jednoho z těchto nápadníků naštěstí Porcia nestála a posmívala se jim společně se svou komornou Nerrisou. Teď už sice ví, že její obraz je v olověné skříňce, ale podle závěti svého otce má zakázáno to jakémukoli nápadníkovi napovědět.
• V té době opustí Shylocka jeho sluha a komik Lancelot kvůli Židově lakotě. Bassanio ho přijme k sobě. Při cestě do Belmontu se k nim připojí další mladý šlechtic Gratiano. Od Shylocka uteče i jeho dcera Jessica, která uprchne se svým milencem Lorenzem do Belmontu.
• Porcii se Bassanio velmi zalíbí a ona jemu rovněž. Když se tedy dostane k volbě jedné z truhlic a správně si vybere tu olověnou, je Porcia šťastná, že si nakonec vezme muže, o kterého stála. Stejně tak se Nerrisa zamiluje do Gratiana, a tak proběhnou hned dvě svatby. Obě nevěsty si zavážou své manžele přísahou, že nikdy nesundají z prstu prsteny, které jim daly.
• Idylku překazí zpráva z Benátek, že Antoniovy lodě se potopily a s nimi i veškerý kupcův majetek. Shylock, v té době velmi rozezlen útěkem své dcery, která mu navíc vzala i něco z jeho jmění, se chystá uplatnit svůj nárok na libru Antoniova masa. Bassanio, vázaný vděkem k Antoniovi, okamžitě spolu s Gratianem jedou svému příteli na pomoc. O něco později se za nimi v tajnosti a se svým plánem na vysvobození Antonia vydají Porcia a Nerrisa a předají dočasně palác ke správě Jessice a Lorenzovi.
• Při soudu v Benátkách se benátský dóže marně snaží přesvědčit Shylocka, aby se vzdal svého nároku na libru těla. Žid nepřijímá ani nabídku od Bassania, který chce vykoupit Antonia hned šesti tisíci tolary. Pohrdá jakýmikoli prosbami od občanů, kteří mají Antonia rádi, a chce si odříznout své maso. V té chvíli do síně vstoupí Porcia převlečená za muže a ohlásí se jako právník, kterého posílá doktor Bellario z Padovy. Spolu s ní vejde i Nerrisa, přestrojená jako její písař. Hned poté Porcia udolává Shylocka argumentem, že podle smlouvy sice má právo na libru z těla, ale o krvi se v ní nic nepíše. Pokud tedy dokáže z Antonia vyříznout část těla a nepřipraví ho ani o kapku krve, ať se o to klidně pokusí. Pokud ovšem Antonia zraní, bude to souzeno jako újma na zdraví. Dalšími právnickými trumfy pak ještě připraví Shylocka o celé jeho jmění s tím, že polovinu dostane Antonio a polovinu benátský stát. V krátké době se tak karta dočista obrátí a Žid odchází ze scény poražen.
• Jako odměnu za záchranu přítele si Porcia vyžádá od Bassania (který ji nepoznal) prsten, jejž mu dala, což chápe jako zkoušku, zda dostojí své přísaze. Bassanio zprvu odmítne, ale pak ho Antonio přemluví, aby právníkovi prsten poslal. Stejně tak připraví Nerrisa Gratiana o jeho prsten.
• V Belmontu se Bassanio a Gratiano dovídají, že právníkem a písařem byly jejich manželky. Ty je pokárají za to, že nesplnili svůj slib, ale odpustí jim. Ke všemu se nakonec Antonio dozvídá, že jeho lodě neztroskotaly a v pořádku dopluly do Benátek, takže teď má své dřívější jmění i půlku jmění Shylockova.

Slavný Shylockův monolog:

SALARINO

Přece mu nevyřízneš maso, kdyby nedodržel lhůtu. K čemu by ti bylo?

SHYLOCK

Použiju ho jako návnadu na ryby. Když nikoho jím nenakrmím, nakrmím svou pomstu. Zneuctil mě. Připravil mě o půl milionu. Smál se mým ztrátám. Mým ziskům se jen vysmíval. Pohrdal mou rasou. Kazil mi obchody. Přátele mi odrazoval. Nepřátele ponoukal. A proč? Protože jsem Žid. Nemá Žid oči? Nemá Žid ruce, tělesná ústrojí a tvar, smysly, pocity a vášně? Není snad živ ze stejného jídla, nezraní ho stejná zbraň, netrpí snad stejnými nemocemi a neléčí ho stejný lék, není mu snad v zimě stejná zima a v létě stejné teplo jako křesťanovi? Když do nás píchnete, neteče z nás krev? Když nás lechtáte, nesmějeme se? Když nám dáte jed, neumřeme snad? Když nám ubližujete, nemáme se mstít? Když ve všem ostatním jsme jako vy, budem stejní i v tomhle. Když Žid ublíží křesťanovi, v co se změní láska k bližnímu? V pomstu. Když křesťan ublíží Židovi, k čemu vybízí ho ten křesťanský vzor? K pomstě. Teď udělám, co jste mne naučili, a budu zlý. A vemte jed na to, že vaši lekci ještě vylepším.

Překlady

Do češtiny přeložili: Josef Jiří Kolár 1859, Josef Václav Sládek 1899, František Nevrla, Jan Nepomuk Štěpánek, Erik Adolf Saudek 1955, Břetislav Hodek 1978 a Martin Hilský 1999, 2007.

Filmové adaptace

1972 – Kupec benátský anglický TV film. Režie: Cedric Messina, hrají: Maggie Smithová, Frank Finlay.

2004 – Kupec benátský anglicko-americko-italský film. Režie: Michael Radford, hrají: Al Pacino (Shylock), Jeremy Irons (Antonio), Joseph Fiennes.

TEST