Blog

Franz Kafka – Proměna – povídka Franze Kafky, pražského německy píšícího židovského spisovatele

Proměna – (německy: Die Verwandlung) je povídka Franze Kafky vydaná roku 1915. Poprvé vyšla tiskem v říjnovém čísle expresionistického měsíčníku Die Weißen Blätter (česky Bílé listy; Die Weissen Blätter, roč. 2, č. 10, říjen 1915, s. 1177–1230). V knižní podobě ji ještě v prosinci téhož roku publikovalo nakladatelství Kurta Wolffa (Kurt Wolff Verlag, Lipsko). Knižní varianta povídky měla rozsah 58 stran. Dílo bylo vydáno v německém Lipsku, ale autor měl v době vydání díla rakousko-uherské státní občanství.

Franz Kafka (židovským jménem Anšel) – *3. července 1883 Praha – †3. června 1924 Kierling u Klosterneuburgu, Rakousko; byl pražský německy píšící židovský spisovatel. Je považován za jednoho z literárně nejvlivnějších spisovatelů 20. století, byl členem Pražského kruhu. Napsal tři romány – Amerika, Proces a Zámek – a řadu povídek a novel (například Proměna). Podle něj vzniklo přídavné jméno kafkovský (shrnuje absurdní podstatu jistých situací), jež existuje také v mnoha dalších světových jazycích a je typické pro situace obsažené v Kafkových románech. Uvádí jej také i Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky.

Literární druh: epika, forma: próza, žánr: povídka (někdy je žánr Proměny určován jako novela)

Rodina Franze Kafky

• Část svého života prožil v sanatoriích a lázních v Čechách, na Slovensku (osm měsíců v Matliarech), v Rakousku i v Německu. Pobýval také v tehdy rakouském, od konce roku 1918 italském Riva del Garda. Ke konci života pak z nutnosti. Léčil se i v Itálii a Švýcarsku. 3. června 1924 zemřel na tuberkulózu hrtanu v sanatoriu v Kierlingu u Klosterneuburgu v Dolním Rakousku.
• Pohřben je v rodinné hrobce na Novém židovském hřbitově na pražském Žižkově (Izraelská 1). Je tam pohřben i jeho otec a matka. Jeho sestry, které zahynuly v nacistických koncentračních táborech na území okupovaného Polska, tam mají pamětní desku.

• Franz Kafka měl dosti složité vtahy se svým otcem (Hermann Kafka).
• Kafka měl pět mladších sourozenců.
  • Oba bratři Georg (1885–1886) a Heinrich (1887–1888) zemřeli ve velmi útlém věku.
  • Sestry Gabriele (Elli, 1889–1941, provdaná za Karla Hermanna), Valerie (Valli, 1890–1942, provdaná za Josefa Pollaka) a Ottilie (Ottla, 1892–1943, provdaná za českého právníka nežidovského původu Josefa Davida), později se staly oběťmi nacistického teroru a zemřely v koncentračních táborech.
• Nejmilejší Kafkovou sestrou byla Ottilie. V pozdější době (1917–1918) u ní na statku v Siřemi strávil osm spokojených měsíců.

Vztah k otci a k sestře Ottilii převáděl i do svých děl (viz níže Interpretace Proměny). V Proměně dokonce literární otec vážně zraní hlavního hrdinu (Řehoře Samsu) a jediný z rodiny, který se stará o Řehoře je v díle sestra Markéta (předobrazem je Kafkova sestra Ottilie).

Důležitou úlohu v Kafkově životě hrála Milena Jesenská, první překladatelka jeho prózy do češtiny. Přestože se setkali pouze dvakrát, udržovali spolu intenzivní korespondenční styk, který přetrval téměř až do Kafkovy smrti. Jesenská seznámila českou veřejnost s jeho dílem. Kromě ní jeho díla do češtiny překládali Pavel Eisner (1889 – 1958, židovského původu), Jan Grmela (1895 – 1957, jeho překlady F. Kafky jsou považovány za nezdařené) , na vydání jeho děl se podílel i Josef Florian (1873 – 1941, moravský katolicky orientovaný myslitel).

Literárně historický kontext

• Pražská německá literatura
  • Termínem pražská německá literatura se označují německy psané literární texty vytvořené spisovateli, básníky a žurnalisty, kteří působili v Praze v druhé polovině 19. a na začátku 20. století.
  • Převážně to byli pražští rodáci a jen výjimečně pocházeli z dalších oblastí českých zemí, Rakouska či Německa, odkud později přišli do Prahy.
  • Většinou byli původem Židé, a z tohoto důvodu mnozí z nich před rokem 1939 emigrovali.
  • V Praze působila na přelomu století více než stovka těchto autorů, z nichž se celosvětově proslavili zvláště Rainer Maria Rilke, Gustav Meyrink, Paul Leppin, Max Brod, Franz Kafka, Franz Werfel, Egon Erwin Kisch a Johannes Urzidil.
  • Pražská německá literatura je nejvýznamnějším komplexem literárních děl sepsaných v němčině, který vznikl mimo souvislé německojazyčné území.
    • V literatuře těchto autorů, která byla silně ovlivněna českou kulturou, literaturou a dějinami, se odrážejí složité historické podmínky jejího vzniku související s národnostními poměry v Praze po roce 1861 a specifiky německého spolkového života, na němž se výraznou měrou podíleli pražští Židé.
      • S koncem neoabsolutistického režimu přišly v roce 1861 nové volby, které znamenaly první otevřený konflikt mezi Čechy a Němci a které byly předznamenáním boje o politickou moc mezi oběma národnostmi v Praze a v českých zemích. Protože počínaje rokem 1861 získaly české strany poprvé převahu v pražské městské správě, český a německý veřejný život se rychle rozštěpil.

• Novela x povídka
  • Novela (italsky novinka) je epický žánr kratšího nebo středního rozsahu, podobně jako povídka, s níž se někdy zaměňuje.
  • Od povídky a od románu se liší tím, že se soustředí na jeden jednoduchý, ale poutavý a nápaditý příběh.
    • povídka a román mohou rozvíjet několik příběhů najednou
    • novela se !!!jednomu příběhu!!! věnuje dramaticky, sevřeně, stupňuje ho až do překvapivého dějového zvratu (tzv. bod obratu), který je základem kompozice novely, a do závěrečné pointy.

Milena Jesenská (1896 – 1944)

• V roce 1919 ji zaujala povídka tehdy nepříliš známého spisovatele Franze Kafky Der Heizer (Topič), a proto napsala autorovi, zda smí povídku přeložit.
  • Tím začala jejich vzájemná spolupráce a korespondence, která skončila až v roce 1923 krátce před Kafkovou smrtí.
  • Jejich přátelství bylo téměř výhradně korespondenční.
  • Setkali se jen dvakrát, jednou na čtyři dny ve Vídni a později na den v pohraničním městě Gmünd.
• Próza Topič byla jejím prvním překladem Kafky do češtiny, posléze přeložila do češtiny i Kafkův Proces, Rozjímání a Ortel.
• Kromě Franze Kafky se znala osobně i s Maxem Brodem, Franzem Werfelem, Karlem Krausem, Karlem Čapkem a Ferdinandem Peroutkou.

Obsah

• Povídka Proměna začíná probuzením hlavní postavy, obchodního cestujícího Řehoře Samsy (v originále Gregor Samsa), a jeho zjištěním, že se proměnil v obří hmyz
  • tato základní informace celého textu je čtenáři představena v jediné větě v úvodu – „Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi odporný hmyz.“
  • přestože se snaží svou indispozici skrýt před rodinou, je nakonec odhalen.
• Vyděšení rodiče a sestra Markétka se rozhodnou Řehoře zavřít v jeho pokoji v jakési domácí internaci.
• Samsa po celou dobu svého změněného stavu uvažuje racionálně, nepropadá depresím a zachovává chladnou hlavu (jeho první starostí je, jak jako hmyz půjde do práce).
• Řehoř jako hmyz rozumí nadále lidské řeči, jemu samotnému však ostatní příliš nerozumí, nemůže tedy se svým okolím komunikovat.

• Situace v rodině se od Řehořovy proměny značně zhorší
  • jednak přijdou o Řehořovu finanční podporu (dosud je ze svého platu živil převážně on)
  • jednak strádají rodiče i sestra psychicky
  • otec se navrací do zaměstnání, pracuje jako sluha, Markétka prodává v obchodě a také se učí francouzštinu
• Matka ani otec do Řehořova pokoje nevstupují, stará se o něj mladší sestra Markéta, vždy když za ním sestra přichází, tak se Řehoř schová pod pohovku, aby ji neděsil.
• Jediný z lidí, kdo se s danou situací smíří, je otrlá posluhovačka, která s Řehořem-hmyzem jedná rázně a bez okolků.
• Jednou se Markéta s matkou rozhodnou vystěhovat z Řehořova pokoje nábytek v dobrém úmyslu, Markétka se domnívá, že by se mu lépe lezlo po stěnách a stropu, čímž se Řehoř skutečně rád baví.
  • Ovšem matka se obává, že by si to Řehoř mohl vysvětlit jako definitivní zavrhnutí ze strany rodiny.
  • Řehoř si nakonec uvědomí, že by byl rád, kdyby mu pokoj ponechali, tak jak je.
  • Brání tedy svůj oblíbený obraz, spatří ho matka a upadne do mdlob.
  • Vyhrocenou situaci se rozhodne vyřešit zaskočený otec, nakonec po Řehořovi hází jablka, čímž ho těžce zraní.

• Řehořův zdravotní stav se zhoršuje.
• Ztěžuje se i atmosféra v rodině; hmotný nedostatek a vypětí ze skrývání Řehoře v bytě doléhají na jeho rodiče i Markétku, která navrhuje Řehoře odstranit.
• Rodina si do bytu nastěhuje podnájemníky, kteří o Řehořovi nevědí.
  • Později ho ale spatří, protože Řehoř si chtěl poslechnout, jak jim Markétka hraje na housle, a tak opustil svůj pokoj.
  • Otec se ho snažil zahnat zpět do jeho pokoje, ze kterého se postupem času stalo skladiště nepotřebných věcí.
  • Nájemníci dávají okamžitou výpověď.
• Nad ránem Řehoř opuštěný umírá.
• Ráno jej nalezne posluhovačka („Pojďte se podívat, ono to chcíplo; leží to tam dočista chcíplé!“) a jeho mrtvolu sama odklidí.
• Téhož dne uspořádají Samsovi, jimž se viditelně ulevilo, výlet z města a probírají nadějné plány do budoucna.
  • chtějí si pronajmout menší byt
  • rodiče Samsovi si všimnou, jak je jejich dcera žensky dospělá a že je dobré jí obstarat hodného může

Interpretace Proměny

Proměna nabízí řadu rozporuplných interpretací, mezi nimiž je velmi těžké rozhodnout, co vlastně Řehořova proměna ve hmyz znamená. Zde jsou uvedeny některé možnosti významu Kafkovy povídky:

• Proměna byla pouze Řehořova snová, nerealistická vize.
• Jedná se o absurdní grotesku plnou nadsázky a humoru. Řehořova proměna je zdrojem pobavení.
• Proměna je symbolické zobrazení osamělosti a bezradnosti před vlastním údělem.
• Proměna zobrazuje měšťanskou strnulost a povrchní morálku.
• Z psychoanalytického hlediska dochází v rodině ke dvojí proměně. Nejprve zaujal Řehoř otcovo místo živitele (otec nepracoval, dokud rodinu živil Řehoř) a Řehoř je nyní vůdčí jedinec rodiny. Po proměně je Řehoř oslaben, ztrácí místo vůdce, které znovu zaujímá otec (vrací se do práce). V souboji (jablky) otec syna smrtelně zraní.

Překlady

• 1963 – Zbyněk Sekal – Proměna – SNKLU (Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění; v současnosti Odeon), podruhé vydáno 1990 nakl. Primus
• 1964 – Vladimír Kafka – Proměna vydána v souboru Povídky

Po roce 1989 vyšla povídka Proměna několikrát, např:

• 2004 – Vladimír Kafka, Viktor Janiš – Netopejr – vyšlo jako komiks
• 2007 – Vladimír Kafka – B4U Publishing
• 2010 – audiokniha – Vyšehrad – čte Jan Budař
• 2013 – audiokniha / rozhlasová hra – Radioservis – (Interpreti:  Jiří Adamíra, Karel Beníško, František Filipovský, Milan Friedel, Petr Haničinec, Libuše Havelková, Jiří Lír, Miloš Nedbal, Karolína Slunéčková) – rozhlasová hra uvedena v Československém rozhlase v roce 1967
• 2013 – Vladimír Kafka – Nakladatelství Franze Kafky
• 2020 – Vladimír Kafka – Maťa
• 2022 – Vladimír Kafka – Dobrovský

TEST